Šestadvacetiletý Martin je šumperský rodák. Ve městě má stále zapsané trvalé bydliště, ve skutečnosti však už rok a půl bydlí v Brně.

„Rozhodl jsem se jít pryč hlavně kvůli práci. V mém oboru je nejen v Šumperku, ale v celém okrese prakticky nemožné sehnat normální uplatnění,“ vysvětlil, proč se přestěhoval do moravské metropole.

Z jeho spolužáků ze střední či základní školy zůstala v Šumperku jen menšina.

„Vlastně jen ti, kdo už chtěli mít děti. Lidi, co šli za kariérou, jsou ze Šumperku všichni pryč,“ popsal.

Sám by o návratu do Šumperku uvažovat za několik let, až bude plánovat rodinu.

„Ve velkém městě bych nikdy děti mít nechtěl. Když vidím, jak se tady s nimi matky mordují v MHD, je to peklo. Také co se týká bydlení, je to v Brně absolutní peklo a chce se mi z toho brečet,“ dodal.

Odchází za prací i na vesnice

Martinův příběh se dotýká dvou velkých problémů Šumperku. Tím prvním je neustále klesající počet obyvatel. Zatímco v roce 1991 mělo město 30599 obyvatel, loni to bylo 25 452.

„V Šumperku od roku 1992 počet obyvatel kontinuálně klesá. Jen za posledních dvacet let to bylo o více než třináct procent, což představuje přibližně čtyři tisíce obyvatel,“ uvedl starosta Šumperka Tomáš Spurný.

Lidé neodchází jen mimo region za lepšími pracovními příležitostmi nebo vzděláním, ale často jen do přilehlých obcí, kde naopak počet obyvatel roste. Příkladem je Nový Malín, jehož počet obyvatel se za tři dekády téměř zdvojnásobil.

Populace Šumperka je proto výrazně starší než zbytek kraje i celé České republiky. Senioři tak v současnosti představují již téměř čtvrtinu jeho obyvatel.

Největší slabiny: bydlení a doprava

Setrvalý pokles obyvatel má vliv na příjmy města, klesá zastoupení ekonomicky aktivního obyvatelstva a vytváří se tlak na sociální systém města.

Radnice proto musí najít cestu, jak ve městě udržet mladší obyvatele nebo přilákat nové. Jako logická cesta se nabízí rozšíření nabídky bytů nebo pozemků k výstavbě rodinných domů. I v této oblasti ale obyvatelé Šumperka vidí velké rezervy.

Účastníci dotazníkového šetření, kterého se letos na jaře účastnilo 550 obyvatel města, vidí jako nejvíce problematickou oblastí právě dostupnost bydlení.

Tento názor vyslovili čtyři účastníci výzkumu z pěti. Podle respondentů chybějí startovací byty pro mladé, byty pro seniory i možnosti pro individuální výstavbu. Nedostatečnou úroveň výstavby potvrzuje také srovnání s obdobně velkými městy v České republice.

„Jako druhý největší problém města je vnímáno dopravní zatížení a stav dopravní infrastruktury. Jedná se zejména o nedostatečné kapacity parkování, stav chodníků a dalších komunikací nebo chybějící bezpečné cyklostezky v centru města,“ sdělil Tomáš Spurný.

Zlepšení by obyvatelé uvítali rovněž v systému MHD a jeho návaznosti na vlakové spoje.

Příjemné místo pro život

Velmi dobře jsou naopak hodnoceny investice, jež v minulosti proudily do technické infrastruktury města a do kvality veřejného prostoru a životního prostředí. Z výzkumu také vyplývá, že osmdesát procent respondentů považuje Šumperk za příjemné místo pro život.

„V rámci výzkumu jsme se také obyvatel ptali, na jaké projekty by se město mělo soustředit. Podle respondentů by město mělo pokračovat v obnově sídlišť, zkvalitňovat zeleň a rozvíjet infrastrukturu pro cestovní ruch,“ informoval starosta.

Budoucnost města na nejméně dalších deset let má stanovit nový strategický plán rozvoje Šumperku. Do jeho přípravy se může zapojit každý. A to v rámci moderované debaty, která se uskuteční ve středu 22. září od 15.30 hodin ve velkém sále Masarykovy knihovny.