V jejím katastru se nachází část zamýšleného dobývacího prostoru a je přes něj trasován pásový dopravník k přepravě suroviny. Fyzickou část petiční akce její organizátoři ukončili v pátek 9. června. Podpisy na archy připojilo na sedm stovek lidí. Z toho bylo 379 obyvatel Vidnavy, což je třetina obyvatel města.

„Mezi petenty bylo velké zastoupení obyvatel Velké Kraše, na jejímž katastru má být překladiště. Byli tam i lidé ze Staré Červené Vody, na jejímž katastru má těžba probíhat, pak z Jeseníku, Mikulovic a okolních obcí,“ řekl člen petičního výboru Josef Chovan. On-line petice na internetu stále běží, k poledni čtvrtku 22. června měla 232 podpisů.

Petice obsahuje jedinou větu: My, níže podepsaní občané, prostřednictvím této petice žádáme, aby zastupitelé města Vidnavy učinili veškeré možné kroky k tomu, aby v katastrálním území města Vidnavy nedošlo k těžbě kaolinu. Vidnava připravuje změnu územního plánu, její součástí jsou i změny v souvislosti se záměrem těžby.

close Lom Kaolínka u Vidnavy, kde by se měla obnovit těžba. info Zdroj: Deník/Petr Krňávek zoom_in O jejím pořízení zastupitelé rozhodli na konci roku 2021. Proběhlo veřejné projednání, dokument budou muset ještě schválit zastupitelé. Město rovněž loni přijalo od těžební firmy dar ve výši 225 tisíc korun. „Když jsme sbírali podpisy, od drtivé většiny občanů jsme se dozvídali, že vůbec neví, jak rozsáhlý záměr se tu připravuje. My jsme byli první, kteří za lidmi šli a ptali se jich, jaký na to mají názor,“ řekl Josef Chovan.

Sám se v rámci posuzování vlivu záměru těžby na životní prostředí vyjadřoval písemně i při veřejném projednání. Jako největší rizika vidí prašnost, hlučnost, pokles spodní vody a kácení lesů.

„Hlavní myšlenka je základní – místo louky a lesa bychom tu měli pětadvacet hektarů měsíční krajiny. Na jednu stranu je tu polská rovina, na druhou roviny směrem na Javorník a je to jediný směr s lesem. Každý, kdo by do lesa šel, by musel kolem lomu projít. Snažím se zachovat zdejší krajinu pro své děti a vnuky. Nechci, aby se tu čtyřicet let dívaly do sedmdesát metrů hlubokého kráteru,“ shrnul Josef Chovan.

Zastupitelé Vidnavy na svém zasedání v pondělí 12. června pověřili starostu Rostislava Kačoru, aby vypracoval podklady k vyhlášení místního referenda ve věci souhlasu či nesouhlasu občanů s těžbou kaolinu ve Vidnavě. Učinit tak má do příštího zasedání, které je naplánováno na září. Zastupitelé by tehdy měli rozhodovat o termínu referenda, jasné by mělo být i znění otázky.

Petice neměla na zastupitele vliv

Podle starosty Rostislava Kačory zástupci města přemýšleli o referendu nezávisle na proběhlé petici. „Uvažovali jsme, že pokud by zde měl nějaký záměr vzniknout, určitě bychom o tom nerozhodovali my jako město, ale sami občané. Co si tu lidé odsouhlasí, to bude,“ řekl.

Povolování záměru mají v rukou státní orgány. Momentálně běží proces posuzování jeho vlivu na životní prostředí. Místní samospráva má v celé věci jen omezené možnosti. „Samozřejmě. Ale pokud lidé řeknou, že tu ten záměr nechtějí, tak budeme mít pověření, abychom učinili kroky k tomu, abychom té stavbě zabránili. A my budeme dělat všechno pro to, abychom jí zabránili,“ dodal Rostislav Kačora.

Jednatel firmy Vidnavský kaolin je o posledním vývoji obeznámen. Důraz chce klást na osvětu. „Když nejsou mezi veřejností dostatečné informace, mohou vznikat liché domněnky. O záměru referenda víme a budeme k tomu chtít přispět osvětou, abychom sdělili všechny informace, které máme, a bylo pochopeno, že není třeba se záměru obávat,“ řekl Jiří Fišer.

close Na místě bývalé šamotárny ve Velké Kraši by vzniklo překladiště vytěžené kaolinu a štěrkopísku. info Zdroj: Deník/Petr Krňávek zoom_in Na místě bývalé šamotárny ve Velké Kraši by vzniklo překladiště vytěžené kaolinu a štěrkopísku. Ke snížení hluku a prašnosti má při přepravě materiálu z lomu do prostoru expedice přispět zakrytovaný pásový dopravník. Při nakládce do vagonů má být přesyp dopravníku opatřen teleskopickým tubusem. Materiál v prostoru expedice v areálu bývalé šamotárny má být skladován v boxech uzavřených ze tří stran. Při suchém počasí má být skrápěn.

„Co se týká prašnosti a hlučnosti, musí být v souladu posouzením vlivu záměru na životní prostředí. Chápu obyvatele, že z toho mají obavu, naštěstí náš právní řád na tyto věci myslí a má poměrně tvrdé podmínky pro získání povolení z hlediska vlivu na životní prostředí,“ poznamenal Jiří Fišer.

O možném obnovení těžby kaolinu u Vidnavy se začalo mluvit v roce 2019. Záměr se má dotýkat území tří obcí. Dobývací prostor se má nacházet na rozhraní katastrů Vidnavy a Staré Červené Vody. Má mít rozlohu 42 hektarů, těžit se má na ploše zhruba poloviční. Země zde skrývá přes devět milionů tun vytěžitelných zásob, ročně se má vydobýt 460 tisíc tun surovin. Záměr počítá s těžbou po dobu dvaceti let, lom má být hluboký až sedmdesát metrů.

Přes území Vidnavy má vést pásový dopravník do areálu bývalé šamotárny v katastru Velké Kraše. V ní se má nacházet expedice, vytěženou surovinu mají odvážet nákladní vlaky. Uskutečnění záměru by znamenalo oživení provozu na trati z Velké Kraše do Vidnavy, kde už přes deset let žádné vlaky nejezdí.

Firma předpokládá, že by v příštím nebo přespříštím roce mohla získat povolení hornické činnosti. Příprava samotné těžby by mohla následně zabrat dalších 18 až 24 měsíců. Podle zástupců firmy bude záměr přínosem.

„Pomůže s reinstalací dopravní infrastruktury včetně osobní vlakové přepravy do Vidnavy. Vznikne řada pracovních míst v rámci realizace těžby, sortování a manipulace materiálů a také logistický bod obnovené nákladní vlečky pomůže s postupným plným využitím plochy brownfieldu šamotárny. V okolí je řada dalších dobývacích míst, které jeví o sdílení služeb dopravní infrastruktury značný zájem,“ sdělil Robert Gregov z firmy Vidnavský kaolin.