Vesnická koupaliště vznikala typicky v éře socialismu v akcích Z. Některá z nich během let zanikla nebo svůj původní účel změnila. Patří k nim štítecké koupaliště, které v roce 2002 proměnil olympijský vítěz Aleš Valenta v Acrobat Park.
Vlčí důl je zdarma
Jiná slouží původnímu účelu dodnes, jako například Vlčí důl v Bludově. Koupaliště ve stejnojmenném údolí letos slaví šedesát let od svého vzniku a patří k nejoblíbenějším na Šumpersku. Kromě místních a obyvatelů okolních vesnic sem míří i řada Šumperanů nebo Zábřežanů.
„Zejména to, že koupaliště je bez vstupného, láká veřejnost hodně. Jsme na ploše osmi tisíc metrů čtverečných. I když máme nával, každý návštěvník si tu najde místo na plavání a položení deky,“ řekl provozovatel koupaliště Pavel Hegedüs.
Areál převzal v roce 2011. V té době byla hlavní budova zavřená, fungoval jen samotný bazén. „Za těch dvanáct let se podařilo zrekonstruovat obě patra ubytování. Máme k dispozici dvacet zrekonstruovaných pokojů, rekonstrukcí prošla restaurace. Budova je kompletně nová. Nyní se pomalu dávají ve spolupráci s obcí dohromady veřejná prostranství jako terasa,“ zmínil Pavel Hegedüs.
Modrá vana a kemp
Betonová modře natřená vana, železné zábradlí, rozměrné betonové dlaždice. Klasice venkovských koupališť se vymyká to v Rudě nad Moravou. Bazénová vana je zde vyložena folií, do vody vedou schůdky z nerezu.
„Jé, to je ale čistý!“ je překvapená holčička, která se svým dědečkem jde kolem desáté hodiny jako první návštěvník do bazénu. Vedoucí technického úseku obce Ruda nad Moravou Lukáš Vinkler před chvílí z vody vytáhl vysavač, který sbírá nečistoty ze dna. „Jezdí tu každý den, pokud nám ho nějaký zákazník nevypne. Většinou čtyři, pět hodin po ránu do té desáté, kdy otevíráme,“ poznamenal.
Většina lidí, kteří na zdejší koupaliště chodí, nejsou místní. „Hodně sem jezdí ze Šumperka, možná z Hanušovic. Místní kteří chodí pravidelně, jsou důchodci a děti, kteří mají koupené permanentky. Pro rodiče je jednodušší koupit dětem na začátku sezony permanentku a nemusí se o nic starat,“ řekl Lukáš Vinkler.
Na rozdíl od většiny venkovských koupališť na Šumpersku za to v Rudě platí návštěvníci vstupné. Dospělý zde za celodenní pobyt zaplatí sedmdesát korun, děti padesátikorunu. „Letos jsme zdražovali. Každý rok se snažím něco přidat. Udržet kvalitu vody a všechno kolem je strašně finančně náročné,“ vysvětlil Lukáš Vinkler.
Specifikem rudského koupaliště je kemp, který se v areálu nachází. V chatkách dovezených v polovině 80. let 20. století nechala obec nedávno vyměnit nábytek, rekonstruovala i hygienické zázemí. O šedesát lůžek v dvanácti chatkách je mimořádný zájem.
„Na příští rok mám obsazený červenec. Jsou to vesměs stálí zákazníci, některé rodinky k nám jezdí třeba dvacet let. Většinou jsou to Zlíňáci, něco Brňáci, někdo z Uherského Hradiště,“ přiblížil Lukáš Vinkler. Část zákazníků tvoří i vodáci sjíždějící řeku Moravu, která teče hned za plotem areálu. „Ti přijíždí tak do půlky června, než Morava klesne,“ dodal.
Z deky je krásný výhled na věznici
Jiný obrázek nabízí koupaliště v Mírově. Je skryté v údolíčku mezi lesy a návštěvníci odtud mají skvostný výhled na mírovský hrad, který je neznámější věznicí v Česku. „Občas si starosta vezme třeba pět vězňů, kteří mají umožněný pohyb, a jdou obci pomáhat sekat trávu. Když mají dobrého vychovatele, tak někdy přijdou a vychovatel nechá je vykoupat. Jinak ze zdejších čtyř set obyvatel sem chodí tak dvacet procent. Návštěvníci jsou tu vesměs cizí,“ řekl provozovatel koupaliště Petr Čanecký.
Na Mírov se tak jezdí koupat obyvatelé nedaleké Mohelnice, ale i Šumperku nebo Zábřehu. „Zavítají tu i ze Zlína, Brna nebo Prahy. Jedou po cestě a vidí ceduli, že je tu koupák zadarmo, tak přijedou. Sedmý rok mi tu jezdí z Brna skupina dvanácti chlapů a patnácti děcek. Říkají si Chlapi sobě, rozdělají stany, hlídají si tu děcka a dělají si tu čundr,“ vylíčil Petr Čanecký.
Ve vesnici s manželkou provozuje restauraci na návsi a koupaliště má jako „odštěpný závod“ na letní dvouměsíční sezonu. Na zbohatnutí provoz vesnického koupaliště rozhodně není.
„Kdybych neměl nahoře hospodu, tak to ani neberu. Když tu chlapík přede mnou končil, říkal jsem si, pivo můžu vozit dva měsíce tam i sem. Tak si tu dva měsíce pohraju,“ objasnil své motivace.
Přírodní koupaliště provozují manželé Čanečtí sedmý rok bez vstupného. „Říkám si, že příští rok dám aspoň padesátikačku. Voda se nedá udržet, na dva měsíce tam plivnete chemii za čtyřicet tisíc a nikdo mi na to nedá. Nežiju z vody, ale z pití a občerstvení, co si tu lidé koupí. Šedesát procent lidí to chápe, ale pak tu přijde třeba pět lidí, dovedou si svačiny, jdou se mi tu osprchovat, vyčurat, neudělají mi tu tržbu ani korunu a jedou pryč,“ popsal Petr Čanecký.
Vstupné se neplatí ani na koupališti v Klopině. „Koupaliště je napuštěno, ale je tam vstup na vlastní nebezpečí, není tam plavčík. Využívá se, vstup je tam volný, funguje tam občerstvení. Soukromníci tam mají pronajatý stánek,“ popsala starostka Klopiny Jana Vachutková.
Koupaliště má i Hoštejn. U říčky Březné vzniklo primárně jako požární nádrž. „Ještě ho provozujeme, ale letos ho asi nezprovozníme. Děláme tam drobné opravy, potřebujeme vyměnit zábradlí a schody. Trochu se nám to komplikuje a zároveň není moc vody, ze které bychom mohli koupaliště napustit,“ objasnil starosta Hoštejna Václav Adamec.