„Chtěla bych poděkovat lidem, kteří chrání paměť o vojácích, kteří bojovali a odevzdali své životy. Je důležité, aby zejména mladší generace věděly, že tito lidé zahynuli, aby oni mohli dál žít a rozvíjet svou zem," řekla Anna Koněva.

Jaké máte vzpomínky na vašeho dědečka?
Anna Koněva: Když zemřel, byla jsem dost malá, bylo mi devět let. Byl to velmi vážný člověk. Hodně pracoval, měl rád svou rodinu. Bylo pro něj důležité, že ve válce dokázal zachránit hodně lidí a před bombardováním hodně měst jako je Praha.
Elena Koněva: Já si na dědečka si pamatuji dobře, když zemřel bylo mi devatenáct let. Byl to komunista, voják, velitel a důstojník, který pracoval pro svou vlast a měl principy a zásady. Byl spravedlivý, ale ve výchově docela tvrdý. Zastával zásadu, že každý člověk má pracovat na svém místě. My všichni jsme měli též pracovat poctivě v oboru, který si vybereme. Ale stejně to byl dědeček. Pořád přemýšlel, co s kým z nás bude, na jakou kdo půjde vysokou školu, jaké na ní má známky. Měl rodinné starosti jako každý člověk.

Ovlivnil fakt, že máte tak slavného dědečka, váš život?
Anna: Jistě, že ovlivnil. Při čemkoli, co jsme v životě dělali, jsme měli považovat za nejdůležitější, co tomu bude říkat naše rodina, co by tomu řekl dědeček. Byli jsme v centru pozornosti a museli jsme se podle toho chovat. Nemohli jsme zradit svou rodinu.

Jaké pocity míváte při návštěvě míst jako je tento lesní hřbitov válečných zajatců, kde jsou pohřbeni sovětští vojáci?
Elena: Chtěla bych poděkovat lidem, kteří tuto paměť chrání. Jsem jim vděčná. Vděčná jsem i lidem, kteří ve válce zahynuli, protože oni nám darovali život.
Anna: Pro naši rodinu maršála Koněva je příjemné vědět, že se paměť o něm a sovětských vojácích v Česku chrání. Dědeček vždy považoval za velice důležitý moment konec druhé světové války, osvobození Prahy a Čech od německých fašistů. Jsem ráda, že chráníte paměť o našich lidech, ale i Američanech, Francouzích a dalších vojácích, kteří tu zahynuli.
Jsem vděčná nikoli oficiálním delegacím, které na tyto pietní akce jezdí. Viděli jsme květiny a svíčky, které někdo přinesl jako soukromá osoba. Byli to obyčejní lidé, kteří přišli a památku těchto mrtvých uctili.

Připomíná se podle Vašeho názoru v současnosti dostatečně osvobození Evropy Rudou armádou?
Anna: Tehdy to byla jiná doba. Tehdy spolupracovali Angličani, Francouzi, Češi, Poláci i Rusové. Byly jiné mezinárodní vztahy. Od té doby se hodně změnilo. Myslím, že hodně vlád v Evropě se z politických důvodů snaží změnit atmosféru, která existovala v pětačtyřicátém roce. Po svém využít toho, co bylo dosaženo, výsledky společného vítězství Rudé armády a Spojenců.
Elena: Není dobře, že do těchto věcí vstupuje politika. Mladí lidé už tomu nerozumí, a bohužel se o těchto věcech učí jinak, než se udály ve skutečnosti.

Kdo byl maršál Koněv
close Maršál Koněv zoom_in Ivan Stěpanovič Koněv narozený v roce 1897 byl ruský vojevůdce a sovětský maršál. V období druhé světové války velel řadě armádních frontů a účastnil se mnoha klíčových vojenských operací.

Se svými muži osvobodil severní, střední a východní Čechy a jako první se dostala v květnu 1945 dostal do Prahy.

Na podzim 1956 vedl potlačení Maďarského povstání sovětskou armádou.

V roce 1961 se jako velitel Skupiny sovětských vojsk v Berlíně podílel na řešení Druhé berlínské krize výstavbou Berlínské zdi.

V létě 1968 svojí osobou zaštítil zpravodajský průzkum Československa před vpádem vojsk Varšavské smlouvy. Zemřel v roce 1973.

Zdroj: wikipedia.org