Vodní tvrz a pozemky v jejím okolí byly předmětem více než pětiletého restitučního sporu mezi Lesy České republiky a olomouckým arcibiskupstvím. Spor je nyní u konce. V katastru je již jako nový vlastník zapsáno arcibiskupství. „K předání má dojít ve středu 27. března,“ uvedl mluvčí arcibiskupství Jiří Gračka.

Ve Vodní tvrzi sídlí Vlastivědné muzeum Jesenicka. Dlouholeté majetkové nejasnosti mu přinášely komplikace.

„Investice jsme museli projednávat nejdřív se současným a poté s potenciálním vlastníkem. Ten je musel odsouhlasit, aby i v případě, že tvrz dostane do jeho vlastnictví, nebude tyto investice nijak rozporovat,“ popsal ředitel muzea Pavel Rušar.

Vodní tvrz v Jeseníku.
Vodní tvrz mohla patřit městu

Vyřešení sporu přivítal i Olomoucký kraj, který je zřizovatelem muzea.

„Pro nás je to úleva, že se spor vyjasnil. Víme, s kým do budoucna jednat. Pro nás je klíčové zachovat existenci muzea v objektu, který má památkovou ochranu a s nímž je muzeum historicky spjaté,“ řekl krajský radní pro kulturu Jan Žůrek.

V další části článku se mimo jiné dočtete
- kdo usiluje o získání veřejných prostranství, která nyní převzala církev
- jaké plány má církev s Vodní tvrzí

V minulosti vznikl plán celkové rekonstrukce Vodní tvrze. Náklady byly před lety vyčísleny na padesát milionů korun. Kvůli nejasnostem ohledně vlastnictví Vodní tvrze skončil záměr ve stádiu studie.

„Myslím, že pokud kraj získá budovu do správy, vlastnictví nebo dlouhodobého pronájmu, mohla by projektová dokumentace vzniknout třeba už příští rok,“ řekl Pavel Rušar.

Radní Žůrek připomenul, že kromě rekonstrukce se v minulosti řešila i statika objektu. Možná je jak varianta, že by v něm muzeum dále setrvalo v nájmu, i jednání o odkupu Vodní tvrze krajem, případně její směna.

Pracovníci Vlastivědného muzea Jesenicka s pamětníky v rámci projektu Mizející paměť pod Pradědem.
Zveřejnit deset let po smrti. Muzeum zpovídá pamětníky, odhalují tajemství

„Průchozí jsou obě varianty. Záleží, jak dopadnou jednání. Z prvních předběžných konzultací jsme vyrozuměli, že na straně církve bude zájem ponechat tam muzejní funkci. Nebudeme se bránit ani variantě potenciálního nabytí objektu do vlastnictví kraje. Správa majetku by tak byla jednodušší. Nejpodstatnější však je, aby v budově zůstala zachována muzejní funkce, rozvíjely se zde nové expozice a podobně,“ řekl Jan Žůrek.

Město usiluje o pozemky

O možném nabytí pozemků v lokalitě již začalo jednat město.

„O Vodní tvrz zájem nemáme, ale Zámecké náměstí a komunikace kolem kostela jsou významné pozemky a veřejná prostranství, do kterých nemůžeme investovat, jak bychom chtěli. Už proběhlo několik jednání o případném nabytí dílčích pozemků kolem kostela. Konkrétně se jedná o zeleň a prostor, kde je dnes parkování. Tam jsou jednání jednodušší, arcibiskupství je delegovalo na jesenickou farnost. V tomto případě je vývoj poměrně pozitivní,“ řekl místostarosta Jeseníku Václav Urban.

Zůstane muzeum?

Jiří Gračka potvrdil, že arcibiskupství má zájem o zachování využití Vodní tvrze jako muzea.

„Zároveň jsme ale vedeni péčí řádného hospodáře, a pokud to bude třeba, budeme hledat další řešení, jak objekt využít. Ve všech vztazích s dotčenými institucemi i při jednáních s případnými dalšími zájemci se přitom vždy snažíme zohlednit také veřejný zájem,“ doplnil k otázce na případný převod nemovitostí do vlastnictví kraje a města.

Výstava Barevná paleta Jesenicka.
Malovali Jeseníky. Jeden skončil jako nacista, druhý v koncentračním táboře

Vodní tvrz v Jeseníku vznikla ve 14. století. Sloužila k obranným a obytným účelům. Od druhé poloviny 15. století se majitelem stal vratislavský biskup. V držení biskupů byla tvrz i s městem definitivně od poloviny 16. století. Ve tvrzi sídlil biskupem dosazený hejtman, který řídil celé panství.

Koncem 18. století tvrz ztratila význam jako sídlo vrchnosti a změnila se ve správní budovu jesenického velkostatku. V držení vratislavských biskupů zůstala až do konce 2. světové války. Využívána byla k administrativním a hospodářským potřebám. Muzeum zde bylo zřízeno ve 30. letech 20. století, po druhé světové válce se rozšířilo do celého objektu.

Po roce 1949 byl objekt převeden do vlastnictví města. V 70. letech se uskutečnila generální rekonstrukce tvrze. Do současnosti byla i s přilehlým Zámeckým náměstím ve vlastnictví Lesů České republiky.