Vodní tvrz v Jeseníku v minulosti patřila církvi, nyní je jejím vlastníkem Česká republika. Právo hospodařit s ní mají Lesy ČR. Letos v červenci se po desetiletích objevil dokument z roku 1949, podle kterého by památka měla náležet městu.

„Církev tehdy řekla, že pokud o tvrz město požádá a bude v ní dále provozovat muzeum, nic nestojí v cestě tomu, aby byla jeho majetkem. Město o ni požádalo, nikde ale není zachován dokument o nabytí tohoto majetku," objasnil podstatu nalezené písemnosti Květoslav Growka z okresního archivu v Jeseníku. Po roce 1950 byla nicméně tvrz do katastru zapsána jako majetek státních lesů.

O budoucím majiteli Vodní tvrze rozhodly tři měsíce letošního roku. Do března mohly obce po státu žádat vydání majetku, který jim historicky patřil. Ten by pak nespadal do církevních restitucí. Klíčový dokument o Vodní tvrzi však byl v archivu nalezen až v červenci. Do té doby o něm nikdo neměl tušení.

„V době, kdy bylo možné žádat o přepis do vlastnictví města, nebyly žádné informace nasvědčující tomu, že by Vodní tvrz někdy byla v majetku města a že by o ni město mohlo žádat," sdělil vedoucí právního a personálního oddělení Městského úřadu Jeseník Patrik Pavlíček.

„V tuto chvíli již město o vydání tohoto majetku žádat nemůže," doplnil Pavlíček.

Tvrz tak v současnosti patří státu. Podle dostupných informací již církev požádala o její vydání.

Kdyby samospráva o vlastnických poměrech věděla včas, museli by zastupitelé rozhodnout, zda má město o památný objekt zájem. A není jisté, zda by jej chtělo.

„Možná by to byl určitým způsobem danajský dar, zátěž pro město. Údržba takového objektu, byť rekonstruovaného, není zrovna levná záležitost," podotkla starostka Jeseníku Marie Fomiczewová.

Ve Vodní tvrzi nyní sídlí Vlastivědné muzeum Jesenicka. To v ní s největší pravděpodobností zůstane i pokud objekt připadne církvi. Jestliže bude možná alespoň základní dohoda se současným nájemcem, nebude církev hledat nové způsoby využití vráceného majetku. Nemá důvod měnit něco, co funguje.

„Pokud nám tento objekt bude vrácen, budeme v prvé řadě hledat dohodu se stávajícím uživatelem. Primární ale pro nás vždy zůstává dohoda s tím, kdo objekt využívá nyní,\" sdělil již v minulosti mluvčí Arcibiskupství olomouckého Jiří Gračka.

V rámci majetkového narovnání mohou církve žádat stát o navrácení majetku, který jim stát odňal v období komunistického režimu, konkrétně mezi únorem 1948 až lednem 1990.