Má díky tomuto spojení mít 72 tisíc odběratelů levnější vodu? Bude nutné do budoucna hledat její nové zdroje? A bude voda z Jeseníků zásobovat Olomoucko? Na tato a další témata se Deník ptal předsedy představenstva VHZ Martina Hoždory, výkonného ředitele firmy Martina Budiše a předseda představenstva ŠPVS Romana Macka

Už rok funguje Šumperská provozní vodohospodářská společnost jako dcera firmy VHZ, která vodohospodářskou infrastrukturu v 28 městech a obcích šumperského okresu vlastní. Jak hodnotíte po roce toto spojení?

Martin Budiš (B): Jako velmi úspěšný rok. Akvizice z mého pohledu prospěla vzájemný vztahům provozní i majetkové společnosti. Zaznamenali jsme první ekonomické dopady. Provozní společnost vytvořila za rok 2020 hospodářský zisk 23 milionů korun. Dividenda 19 milionů korun šla na nového vlastníka. Došlo i k první ekonomické návratnosti. Cena, kterou VHZ zaplatila za ŠPVS, byla 123 milionů korun. Přitom třicet milionů bylo na účtech ŠPVS. První rok se nám z čisté kupní ceny 94 milionů vrátilo devatenáct milionů a další peníze zůstávají ve společnosti ŠPVS.

Smysl spojení byl, aby konečný odběratel, 72 tisíc napojených domácností, pokud možno nic nepoznal. Ale aby to mělo ekonomický vliv na cenu vody, kde byla sazba pro rok 2021 meziročně snížena o korunu padesát v porovnání s rokem 2020.

Holubí hejno na střeše bývalého hotelu Slovan v Šumperku.
Vadí vám holubi v Šumperku? Teď jejich populace výrazně prořídne

To je to, co lidi nejvíce zajímá. Jestli bude levnější voda.

B: Provozní náklady byly sníženy o 24 milionů korun, čímž se pro rok 2021 vytvořilo nové technické minimum pro zajištění bezvadného provozu. Od této nové nuly zvyšujeme cenu vodného a stočného o předpovídanou inflaci a zvýšené vyčlenění finančních prostředků na obnovu infrastruktury. Pro rok 2022 je to asi šest procent nárůstu. Z ceny 90,32 půjdeme asi na 97,8o korun za kubík včetně DPH. Náš nárůst kopíruje celorepublikovou křivku nárůstu. Ve srovnání s tím, co se děje cenami elektřiny a plynu, zůstává cena za vodu velmi zachovalá a ani v roce 2022 ještě nepokoříme stokorunovou hranici.

Martin Hoždora (H): Důležité je, že navýšení budeme držet pouze na minimech nutných s ohledem na inflaci. Pokud by ŠPVS byla i v současnosti v rukou Francouzů, navýšení by bylo radikálnější. Myslím, že ostatní vodohospodářské společnosti na tom budou ohledně zdražování výrazně hůře. Hlavně ty, které mají provozní část vlastněnou zahraničním majitelem.

Jak se projevilo sloučení VHZ a ŠPVS na praktickém chodu obou společností?

B: Ze ŠPVS máme nyní organizaci, která slouží primárně společnosti VHZ. Snažíme se pomocí ní dělat i maximum stavební činnosti, kterou realizujeme a která souvisí s obnovou infrastruktury, čímž šetříme finanční prostředky. Za rok 2021 jsme takto ve stavební činnosti udělali v obratech asi devatenáct milionů korun, které zůstávají u nás doma.

Roman Macek: U veškerých zakázek, které je ŠPVS schopna svou kapacitou zvládnout, je ŠPVS upřednostňována. V poslední době ale trpí nedostatkem pracovních sil. Lidé odchází do důchodu a náhrady se hledají velmi těžce. Je tlak na mzdové prostředky. Mzdy musíme držet na takové úrovni, abychom lidi získali.

Došlo k výraznému zjednodušení komunikace. Zahraniční vlastník ŠPVS měl své orgány odtržené od orgánů VHZ. Nyní jsou orgány obou společností propojeny. Všechny otázky se vyjasňují daleko rychleji než v případě dvou cizích subjektů.

Ušetřily se sloučením i peníze?

H: Optimalizace proběhly ve velkém měřítku. Spoustu smluv jsme řešili jiným způsobem, pojištění a další věci. Existovaly historické smlouvy uzavřené Francouzi, které jsou pryč.

B: VHZ a ŠPVS jsou dvě propojené nádoby s jedním uzavřeným systémem financí. Dřív se velmi složitě rozlišovalo, co má financovat společnost VHZ a ŠPVS. Dnes je jedno, jestli nějaký úkon provede společnost ŠPVS nebo VHZ. Pokud ŠPVS udělá vyšší zisk, je v podobě dividend převeden na VHZ jako na vlastníka. Nemáme strach, že by ze systému unikaly peníze na dividendě. Dříve byly ze strany zahraničních vlastníků ŠPVS tendence šetřit a optimalizovat zisky a ty vyvádět, nyní je to víceméně jedno. Hodně to zpružnilo komunikaci, co, jak, kdy opravit, i při mimořádných záležitostech.

Novoroční výšlap na Račici
Kam na Nový rok? Na koncert, ohňostroj nebo výšlap

V jaké stavu jsou na Šumpersku vodovodní a kanalizační sítě?

H: Sítě máme v nadstandardním stavu. Gros peněz vybraných z pachtovného jde do oprav a investic. Nyní například rekonstruujeme přivaděč z Koutů nad Desnou až do Šumperka. Je to velmi významná investice v řádku přes tři sta milionů korun. V rámci projektu Horní Pomoraví II se uskutečnily investice za 1,6 miliardy korun.

B: Je dělítko mezi tím, co dělá ŠPVS jako provozovatel infrastruktury a co VHZ jako její vlastník. Provozovatel řeší havarijní opravy, servis, revize. Pokud jde o obnovu, to je naše parketa. Výměna vodohospodářského zařízení, technologií, všechno „železo“, co vidíte nad nebo pod zemí je v gesci obnovy společnosti VHZ. Naše infrastruktura vyžaduje stálou péči, ale z hlediska zásobování pitnou vodou, zdrojů, distribuce, propojenosti soustav máme nadstandardně zachovalou vodohospodářskou soustavu, do které budeme muset vkládat obrovské finanční prostředky, abychom ji udrželi i nadále funkční.

Peníze ovšem musíte někde získat, zejména z vodného a stočného.

H: Peníze z vodného a stočného i pachtovného vracíme do trubek. Když jsme koupili provozní společnost, řada lidí si myslela, že radikálně spadne cena vodného a stočného, třeba o třicet korun na kubíku, ale to je hloupost. Kdybychom toto udělali, neměli bychom žádné peníze na investice do infrastruktury. Některé obce, které mají svou čističku, jsou schopny dát cenu sedmdesát, osmdesát korun za kubík, ale na úkor toho, že do soustavy neinvestují. To je v budoucnosti dožene, soustava bude po dvaceti letech vybydlená a bude vyžadovat opravu třeba za sto milionů, na což nebudou mít peníze. Takové myšlení je krátkozraké, pro obce je to sebevražda.

B: Co se týká vodného a stočného, s naší strukturou sítě jsme na republikovém průměru cen. Nepatříme k nejlevnějším, ani k nejdražší vodárně v Česku. A to i za cenu toho, že naše síť je komplikovaná. Sahá od Loštic po Staré Město, soustavy u nás z velké míry netečou gravitačně, ale jsou založeny na systému přečerpávání. Například na Orlickoústecku je voda podstatně levnější, ale je to dáno právě charakterem sítě. U kolegů síť funguje gravitačně, není tam složitý systém distribuce.

M: Nízké ceny bývají u jednoobecních vodovodů a samozřejmě je tam skrytá dotace. Obec ze svého rozpočtu hradí ještě některé náklady.

Obce mohou doufat, že za pár let opět stát vypíše dotace a ony za ně svou „vybydlenou“ infrastrukturu opět opraví.

M: To ale uznáte sám, že je to cesta do pekel. Obce obvykle netvoří odpisy a nevytváří tak prostředky na budoucí obnovu. Také cena bývá významně dotovaná. Ale obec to může pro své občany udělat.

B: Na rozdíl od obcí nemáme obecní rozpočet. Nemůžeme čekat, že nám za třicet let přijde nějaký veřejný peníz. Žijeme jen z vodného a stočného, které průběžně vybíráme, tvoříme fondy a získané peníze vracíme do infrastruktury. Obce si mohou říct, že jednou za dvacet let obětují celý rozpočet, aby udělali opravu vodohospodářské infrastruktury, ale to my nemáme. Peníze musíme vybírat postupně a na tom je i založena tvorba ceny.

Do čeho nyní investujete a jaké investice plánujete v nejbližší době?

H: V současnosti nejvýraznější investice je Koutecký přivaděč, který rozvádí vodu pro celou oblast údolí Desné až do Šumperka. Do budoucna nás čekají další velké investice, například rekonstrukce ČOV Šumperk. Nyní pracujeme na výstavbě sušárny kalů, aktuálně řešíme projekty, máme vysoutěženého dodavatele technologie a budeme řešit dodavatele stavby.

B: V roce 2021 jsme se hodně soustředili i na obnovu infrastruktury ve městech. Příští rok opustíme města a chceme se zaměřit na technologie – čištění odpadních vod, na úpravnách vody. Obnovu čerpadel, dmychadel, řídicích systémů. Chceme zahájit velkou investiční akci na úpravně vody v Moravičanech, která jako jediná zásobuje celou mohelnickou větev. U Kouteckého přivaděče chceme dokončit první dvě etapy, chceme rozjet sušárnu na čistírně odpadních vod v Šumperku a pak hodně investovat do věcí , které nejsou vidět, ale jsou také důležité: software, řídicí systémy, přenosové soustavy. Města na příští rok opouštíme, z naší strany máme hodně projektů ve městech hotovo.

Školák Jan Sokol ze Šumperka zachránil své mamince život.
Školák, který zachránil mamince život: Špatně dýchala, zavolal jsem záchranku

Půjdete i do vesnic? Velká investice Horní Pomoraví II řešila hlavně velká města, ale VHZ má 28 členů…

H: Neřešíme jen velká města, ale území všech měst a obcí v naší správě. Teď se třeba budeme hodně zaměřovat na Hanušovice. Pan starosta má velké plány, budou tam dělat velké investiční akce a my se k tomu musíme připojit, budeme tam obnovovat naše sítě.

B: Investice do kouteckého přivaděče je typickým příkladem práce pro obce, protože přivaděč vodu z Hučivé Desné rozvádí do Loučné nad Desnou, Velkých Losin, Petrova nad Desnou, Rapotína, Vikýřovic až po Šumperk. Nedávno jsme v Maletíně opravovali jeden a půl kilometru vodovodní sítě v koordinaci s obcí. Není to o tom, jestli jste malý nebo velký akcionář, ale jestli v té lokalitě například probíhá investiční činnost obcí, při níž je rozumné infrastrukturu položit nově. Případně jestli je třeba síť obnovit kvůli jejímu technickému stavu.

Jak se v jednotlivých městech investice plánují?

H: Města a obce si dávají požadavky na lokality, které by potřebovali řešit. Například v Šumperku víme, že se bude řešit sídliště v lokalitě Šumavská. Dá požadavek na VHZ a ta začne pracovat na tom, aby si vyřešila své sítě.

V minulých suchých letech se hojně řešila problematika zdrojů vody. Jak palčivá je na Šumpersku?

B: Byly dva zásadní problémy. Prvním byl dlouho trvající havarijní stav v Zábřehu, který bral vodu z Olšan. Prameniště Lesnice jako primární zdroj pro Zábřeh bylo kontaminované zemědělskou činností. Pro úpravnu vody Lesnice jsme proto vyhloubili nový vrt, který jde do stotřicetimetrové hloubky. Máme potvrzeno, že je vydatný a kvalitní, v příštím roce ho budeme vystrojovat a zapojovat do soustavy.

Druhý problémový bod bylo zásobování Studené Loučky. Na Svojanově jsme udělali vrt, který se nám také osvědčil, budeme ho také od příštího roku vystrojovat.

Obecně lze říct, že Šumpersko je z hlediska zdrojů pitné vody zásobeno dobře. Vody je u nás dost, zásoby máme prakticky nevyčerpatelné, ale neberte mne prosím úplně za slovo.

Cílem investice na úpravně vody v Moravičanech je zdvojnásobení akumulací pitné vody. Mohelnická větev vodovodu je jediná, kterou nelze napojit na jakoukoli jinou. Pokud upravíme úpravnu vody, máme i menší, spíše strategický problém na Mohelnicku vyřešen. Vodní zdroj u Moravičanských jezer je velmi vydatný.

M: Všeobecně třeba oproti jižní Moravě můžeme říci, že jsme na tom velmi dobře, vody máme relativně dostatek. Jižní Morava bude muset zdroje vody řešit, což bude mít v těchto oblastech obrovský vliv na cenu vody.

Nejsou i na vás požadavky, aby se vodou z Jeseníků zásobovalo sušší Olomoucko?

B: V minulosti nás navštívil ministr zemědělství Miroslav Toman, který při naší schůzce podobnou vizi avizoval. My tomu moc nakloněni nejsme, byli bychom rádi, aby naše soustava zůstala naší soustavou a sloužila především obyvatelům Šumperska. Pokud by se ty soustavy měly propojovat, muselo být na bázi zákona nebo příkazu z vyšších míst, to je se souhlasem valné hromady VHZ, kterou tvoří zástupci měst a obcí.

M: Voda není naše, ale státní. Rozhodnout by musel stát. Musela by asi nastat extrémní situace, kdy by lidé vodu neměli.

Kulturní dům v Zábřehu, stav v červenci 2021.
Školy, kulturák i obnova sídlišť. Města investují přes čtyři sta milionů

V Šumperku jsem si všiml letáků vylepených na zastávkách a plakátovacích plochách, které varují před nejrůznějšími kontaminanty v pitné vodě a propagují jakýsi přístroj na čištění vody. Co na ně říkáte?

M: Já jsem nic takového nezaznamenal. ŠPVS má svou laboratoř. Pravidelně odebírá vzorky ze všech zdrojů a ty vyhodnocuje. Dbáme na to, aby se do vody nedostaly jakékoli závadné látky.

Řeknu k tomu jednu příhodu: Ze zajímavosti jsme si nechali udělat rozbor vody z barelů, které bývají běžně na úřadech, ze soukromého vrtu a vody kohoutkové, kterou dodáváme. Byl to anonymní vzorek daný do laboratoře. Od ŠPVS ta voda vyšla nejlépe. Obyčejná voda je to nejlepší, co můžete pro svůj organismus udělat. A šumperská voda je velmi dobrá.

B: Máme stodvacetkrát nižší cenu za vodu, než je cena balené vody, a naše voda je minimálně upravovaná. Upravujeme ji jen v nezbytné míře tak, aby zvládla například transport na dlouhé území. Většinou jde o nepatrnou chlorizaci. Pitná voda se musí dodávat v kvalitě v souladu s obecně závaznou právní úpravou. Není možné, aby se v ní objevily nějaké nepovolené látky. Systém interní kontroly v ŠPVS je na velmi vysoké úrovni.

Ztrácí se po cestě k lidem v rozvodech velké množství vody?

B: V současné době jsme se ztrátovostí vody pod dvanácti procenty, což je výborná hodnota. Jen velmi těžko se dá dostat ještě níž. Jsou jiné soustavy, kde jsou úniky třetinové.

M: Úniky klesly na úroveň, kterou se může ŠPVS nebo VHZ oproti ostatním městům pochlubit. Je to také fakt, který hodně vypovídá o kvalitě vodohospodářské soustavy. V čím je horším stavu, tím jsou úniky vyšší.