Volební místnosti se otevřou v pátek ve 14 hodin, hlasovat bude možné až do 22 hodiny. V sobotu lze jít k urnám od 8 ráno do 14 hodin.

Voliči i politici mají ještě v živé paměti nedávné volby do sněmovny, které přinesly nejedno překvapení – ať už v podobě nových uskupení, která se do parlamentu probojovala, anebo „kroužkovací revolucí“, díky níž „přeskákal“ rekordní počet kandidátů ze spodních příček hlasovacích lístků.

O tom, jaké budou volby do zastupitelstev, ovšem rozhodnou nejen přání voličů, ale i způsob, jakým budou hlasovat. A právě ten se od květnových voleb výrazně odlišuje.

A zdaleka nejen tím, že místo kroužků se tentokrát bude hlasování odehrávat prostřednictvím křížků. V čem tedy spočívají hlavní rozdíly?

Především: volič v komunálních volbách nemá k dispozici jen jeden hlas pro konkrétní politickou stranu. Rozdá přesně tolik hlasů, kolik je v daném obvodě kandidátů.

V naprosté většině případů volí lidé v jednom volebním obvodě. Pokud tedy v obci zasedá třeba dvacetičlenné zastupitelstvo, rozdává volič dvacet hlasů.

Pokud má obvodů více, platí to samé v každém z nich. Volič si může vybrat hned ze tří způsobů, jakým vyplní hlasovací lístek. První možností je, že zaškrtne jednu politickou stranu.

„Všechny jeho hlasy pak půjdou ve prospěch tohoto politického uskupení. Hlasování voliče bude v podstatě úplně stejné, jako kdyby zakřížkoval všechny kandidáty na kandidátní listině této strany odshora dolů,“ vysvětluje základy volební matematiky politolog Tomáš Lebeda.

Další možností jak volit je rozložení hlasů mezi kandidáty více stran. Hlasující tedy může vpisovat na lístek křížky u jednotlivých kandidátů, třeba podle svých sympatií.

Nabízí se ovšem ještě třetí způsob, který znamená kombinaci obou předchozích – tedy že volič označí jednu politickou stranu, ale zároveň také kandidáty jiných partají.

Na první pohled se tedy zdá, že na podzim budeme moci mnohem méně hledět na stranické tričko toho kterého kandidáta a hlasovat podle toho, která osobnost je nám sympatická či které důvěřujeme.

Stejně tak se zdá, že i politiky „zezdola“ by mohly křížky posunout výš.

Hlas pro kandidáta je nejdřív hlas pro stranu

To je svým způsobem pravda, odborníci na volební systémy však upozorňují na to, že volební skutečnost tak průzračně jednoduchá zdaleka není.

„U nás vznikl mezi lidmi mylný dojem, že pokud hlasuji napříč politickými stranami, znamená to v praxi, že volím jen konkrétní jména. Ve skutečnosti tomu tak není – zakřížkuji-li kandidáta, dávám tím především hlas straně, na jejíž listině se kandidát uchází o hlasy voličů. To znamená, že i když například vyberu dvě jména z dolní poloviny kandidátní listiny, dávám tím dva hlasy příslušné straně, které tím v první řadě pomáhám k většímu úspěchu a která získá určitý počet mandátů. Jiná otázka je, kdo křesla v zastupitelstvu nakonec skutečně obsadí,“ upozorňuje Lebeda.

Pokud dostanou kandidáti dostatečný počet křížků, mohou se posunout na kandidátce směrem nahoru. Potřebují k tomu ovšem nemalou podporu.

„Aby se kandidát mohl posunout z jakéhokoli místa směrem vzhůru, musí získat alespoň o deset procent hlasů více, než je průměrný počet hlasů na kandidátní listině. Průměr se přitom vypočítává ze všech hlasů, které dostane strana jako celek,“ objasňuje komunální počty politolog.

Malé obvody v Olomouci pomůžou preferencím

Největší možnost ovlivnit posuny na kandidátkách mají lidé v malých vesničkách, ale také v menších městských obvodech.

To znamená, že voliči, kteří dvěma tahy propisky chtějí pomoci svému oblíbenci, mají mnohem větší šanci na úspěch třeba v Olomouci, kde budou své politiky do pětačtyřiceti­členného zastupitelstva vybírat v pěti volebních obvodech po devíti kandidátech.

Naopak například ve Zlíně, který sám o sobě tvoří jeden velký volební obvod, by museli voliči toužící upravit pořadí kandidátních listin po svém mnohem více „zabrat“.

Preferenční hlasy tak mohou, či nemusejí sehrát svou roli.

Rozluštění nevyzpytatelného hlasovacího rébusu bude plně v rukou voličů. Ti mohou pomoci svému oblíbenci, pokud bude dostatečný počet ostatních hlasujících křížkovat stejně jako oni. Nastat ale může i opačný případ.

„Hlasováním pro svého kandidáta mohou přispět například ke zvolení lídra kandidátní listiny, kterého volit nechtěli,“ dodává Lebeda.


KOMUNÁLNÍ VOLBY
10 RAD JAK SPRÁVNĚ HLASOVAT