Opírají se i o názor ombudsmana Otakara Motejla, který stejně jako Olomoucký kraj a romské organizace, označil vystěhování za násilnou deportaci.

Romové, kteří byli přestěhováni na Jesenicko, se nedostanou do pořadníku na byt. Nesplňují podmínky

Vsetín ale s přijetím rodin zpět nepočítá.
Vsetín na Jesenicko vystěhoval do domů ve Staré Červené Vodě, Vidnavě a do Vlčic celkem třiašedesát Romů.

„Za každou rodinu jsme podali na vsetínské radnici celkem sedm žádostí o byty. Tehdejší starosta Jiří Čunek sem nenechal vystěhovat tři rodiny, jak od počátku tvrdil. Slučoval dospělé děti s jejich novými rodinami a jejich rodiče,“ uvedl Václav Zástěra, jednatel Roma Vidnava, které se o vystěhované rodiny od počátku stará.Roma Vidnava požaduje pro rodiny lidské podmínky za všechny útrapy, kterými museli za celou dobu projít. „Už znovu nemůže dojít k tomu, aby tři rodiny žily v bytě jedna plus jedna,“ řekl Zástěra.

Vedení vsetínské radnice už dříve upozorňovalo, že pro romské rodiny nechystá žádné výhody. „Žádosti o byty si může podat každý. Všichni budou posuzováni podle standardních pravidel,“ řekla mluvčí vsetínské radnice Eva Stejskalová a dodala: „Základní podmínkou je ale trvalé bydliště ve Vsetíně a bezdlužnost, což nesplňuje nikdo z nich. Pokud někdo dluží, tak ani nemůže být do pořadníku zařazen,“ řekla Šanci na městské bydlení tak podle Stejskalové nemají ani rodiny vystěhované do Staré Červené Vody, které si jako jediní ponechali trvalé bydliště ve Vsetíně.

Roma Vidnava se nehodlá smířit s neúspěchem. „Snažíme se lidem splnit jejich sen a je jedno, jestli to bude dohodou nebo nátlakem po žalobě. Nepopírám, že se možná obrátíme na ústavní soud nebo do Bruselu. Není možné porušovat beztrestně lidská práva a dopustit, aby se to znovu opakovalo,“ prohlásil Zástěra.

Zástěra podotkl, že přístup Vsetína se na rodinách silně podepsal. Většina mladých utekla už zpět do Vsetína, kde přebývají u příbuzných.
Totální rozpad rodiny zažila Eva Žigová, která skončila ve Vlčicích. Manžel ji opustil a negramotnou ženu zanechal napospas osudu společně s osmi dětmi. Zástěra zdůraznil, že rodiny byly násilně deportované do nevyhovujících objektů, které mají dvacet let splácet, i když jsou odkázáni na sociální dávky. „K přehlášení bydliště byli přinuceni pod výhrůžkou, že jim jinak vezmou dávky a děti,“ dodal Zástěra.