Prázdné budovy po výchovném ústavu stojí i ve Vidnavě. V nich však azylanti ubytováni nebudou.

Vznik pobytového střediska v Králíkách pro lidi, kteří v Česku požádají o azyl, se zdál být ještě před několika dny hotovou věcí.

Záměr se však setkal s odporem krajské samosprávy a místních obyvatel. Stát tak otevření centra odložil.

Podle Hany Malé z tiskového odboru ministerstva vnitra má pobytové středisko v Králíkách má případně sloužit jako rezervní zařízení, které bude využito v případě potřeby. „V tuto chvíli zvažujeme všechny možné varianty. Po jejich vyhodnocení budeme informovat nejdříve představitele samosprávy a následně veřejnost," doplnila Hana Malá.

Záměr státu vyvolal mezi místními vlnu nevole a obav. Jako výraz nesouhlasu zapalují u brány ústavu svíčky a podepisují petici.

„Naprosto mě fascinuje, jak nikoho ze strany státu nezajímá, že imigrační středisko má být hned vedle škol a školek. Každý den spousty dětí pendlují mezi školou, družinou a zuškou. A mezi těmi dětmi se budou promenádovat lidi, o kterých naprosto nic nevíme," napsal na profil Králík na sociální síti Facebook Martin Nohel.

Objevily se však i smířlivé reakce.

„Uprchlíci jsou také lidi, kteří především potřebují pomoc. Jak se budete chovat k nim, takový oni zaujmou postoj k vám. Prokažte jim laskavost, dozajista bude reakce z jejich strany podobná," domnívá se Petr Urban.

Uprchlické centrum ve Špindlu?

Se záměrem státu od začátku nesouhlasí Pardubický kraj.

„Králicko je pro nás totéž co Šumava a Lipno pro jižní Čechy nebo Krkonoše s Pecí pod Sněžkou a Špindlerovým Mlýnem pro Královehradecký kraj. Nikdo také neuvažuje o vzniku uprchlických center v těchto exponovaných turistických oblastech," uvedl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.

Rozhořčení obyvatel Králík často padá na představitele samosprávy. Ta má však v celé věci svázané ruce. „I když je to pro velkou část občanů nepřijatelné a nepochopitelné, samospráva města nemá žádné zákonné možnosti zamezit plánovanému využití objektu," uvedla starostka Králík Jana Ponocná.

„Samospráva ale má možnosti, aby vyjednala co nejlepší podmínky pro zajistění klidného života a bezpečnosti občanů města i obyvatel pobytového zařízení," dodala.

Šroubovák do krku, pak konec

Výchovný ústav v Králíkách skončil k závěru loňského roku. Celostátní pozornosti se mu dostalo loni v březnu, kdy dva tamní chovanci napadli své vychovatele a jednomu z nich zabodli do krku šroubovák.

Prázdný výchovný ústav stojí i ve Vidnavě na Jesenicku. Ten však na rozdíl od toho Králického již z velké části nepatří státu, ale řádu boromejek.

„Ministerstvo vnitra jasně konstatovalo, že zatím nemá zájem využít žádný z církevních objektů pro potřeby detence uprchlíků, tedy ani objekt bývalého kláštera sester boromejek ve Vidnavě. Otázka jeho využití pro uprchlíky proto v této chvíli není aktuální," sdělil letos v létě Ondřej Mléčka z tiskového střediska České biskupské konference.

S mladými Albánci byly problémy

Tato zpráva znamenala pro Vidnavské úlevu. V minulosti se již zařízení pro utečence ve městě nacházelo.

V roce 1999 žili v budově někdejšího kněžského semináře několik měsíců Kosovští Albánci. Soužití s nimi nebylo idylické.

„Zezačátku, než se aklimatizovali, byl klid. Když postupem času zjistili, co si mohou dovolit, byli s nimi problémy. Zejména s mladými, docházelo ke střetům," uvedl v červenci starosta Vidnavy Rostislav Kačora.