Tisíce let staré svědectví o tom, jak žili zemědělci ve zdejším regionu, nacházeli na staveništi archeologové téměř celou polovinu roku 2003. Na Šumpersku se jedná o největší archeologický průzkum za poslední desetiletí.

Domněnky odborníků, že by se mezi Rovenskem a Postřelmovem mohly nacházet pozůstatky neolitického osídlení, se ukázaly jako správné. Postupně se podařilo odkrýt pozůstatky jedenácti domů.

Stáří osady se datuje kolem roku 4000 před naším letopočtem, kdy se na Moravě začali usazovat první zemědělci. „Největší půvab tohoto naleziště vidím v tom, že šlo o velmi krátké osídlení, lidé sem přišli z jihu a pak se zase stáhli zpátky. Severněji bychom určitě nic nenašli,“ objasnil tehdy šumperský archeolog Vladimír Goš.

Kromě pozůstatků asi deseti staveb se podařilo odkrýt 11 pecí, které sloužily jak k pálení keramiky, tak k pražení a sušení obilí. Do šumperského muzea putovaly také tisíce keramických střepů, z nichž restaurátoři zrekonstruovali původní nádoby. Našly se také zbytky nástrojů, například několik úlomků kamenných čepelek, mezi nimiž nechyběl tehdy vzácný pazourek.

Třešničkou na dortu se pro archeology stal nález několikacentimetrové sošky, která kdysi byla součástí nádoby. Kulovitá ozdoba představuje lidskou tvář, vpichy jsou naznačeny oči a ústa. „Soška tvořila na misce ozdobu, podle toho lze usoudit, že nádoba sloužila k rituálním účelům. Šamani již v té době znali halucinogenní účinek lysohlávek i dalších bylin, takže je možné, že tato miska sloužila ke konzumaci drog,“ vysvětlil archeolog Vladimír Goš. U Postřelmova šlo o jediný předmět, který alespoň něco prozradil o existenci duchovního života původních obyvatel.