„Na severní Moravě se nejčastěji vyskytuje žula, pískovec, mramor a krupník. Na výstavě lze obdivovat jednak um našich předků, s jakým kámen zpracovávali, jednak krásu, kterou dokázali v kameni odkrýt,“ řekla mluvčí muzea Miloslava Berková.

Příběh začíná u pravěkých nástrojů z opracovaného pazourku a končí u soudobých plastik, mezi nimiž je i socha Kameníka od Bohumila Teplého.

Dostat některé exponáty do výstavních prostor bylo vzhledem k jejich váze obtížné. Asi nejvíc práce dalo přemístění sochy Merkura, který kdysi zdobil kašnu na šumperském náměstí. Kašna vzala za své při bourání staré radnice, Merkur skončil v depozitářích.

Z depozitářů se na výstavu přesunuly i dvě sochy, které čeká restaurování – dvě stě let stará pískovcová plastika svatého Lihharta, která stávala v kapli u silnice z Mohelnice do Úsova, a socha Immaculaty ze sloupu v Libině.

Do příběhu kamene se vešla i domovní znamení, ozdobné články portálů, štítů a pilířů, kamenné nástroje na mletí obilí, korýtka, kamenné valchy i staré hraniční kameny a patníky, z nichž mnohé zapůjčil ze své sbírky vedoucí šumperského střediska silničářů Roman Bednář. Zaujme zejména hraniční kámen Šumperka ze sedmnáctého století nebo obří pískovcový znak Mohelnice z devatenáctého století.

Výstava potrvá do 24. května.