Jádrem sporu byla změna územního plánu přijatá v roce 2019. Město Zábřeh v ní nově stanovilo, že je v průmyslových zónách nepřípustné umísťovat zdroje o tepelném příkonu vyšším než 50 megawatt. To by znemožnilo záměr firmy Wanemi, která dlouhodobě v zábřežské průmyslové zóně hodlá postavit papírnu s energetickým zdrojem. Ten mají tvořit dva kotle na biomasu, každý o tepelném výkonu 55 megawatt.

Firma se proto obrátila na krajský soud, který zmíněné ustanovení územního plánu zrušil. Město proti rozsudku podalo kasační stížnost. Tu Nejvyšší správní soud na konci září zamítl s tím, že krajský soud nepochybil.

„Argumenty města ve prospěch přísnější regulace musejí být o to přesvědčivější, že stěžovatelka (firma Wanemi, pozn. red.) připravovala svůj provoz v souladu s dosavadním územním plánem a její papírna už byla nepravomocně umístěna. Pravidla, která plynou z územního plánu, by měla být stabilní, aby jim dotčené osoby mohly přizpůsobit své záměry, a důvody ke změně by měly být dostatečně závažné,“ stojí v rozsudku Nejvyššího správního soudu.

"Právní nezvratitelnost projektu"

Podle předsedy představenstva firmy Wanemi Aleše Žáka znamená rozsudek potvrzení dlouhodobého porušování zákonů ze strany města.

„Tento krok je znovupotvrzení toho, co říkáme již deset let, že se město Zábřeh nezákonně snaží zastavit realizaci projektu. A to i v této části, kdy nezákonně zapracovalo určitá ustanovení do změny územního plánu, kterými se snažilo tomuto projektu zamezit. Nejvyšší správní soud rozhodl zcela výjimečně ve prospěch soukromého subjektu proti městem deklarovanému veřejnému zájmu,“ řekl.

Pro firmu je rozsudek klíčový. Pokud by soudy regulaci nastavenou územním plánem potvrdily, musela by záměr přepracovat nebo jej zastavit. Rozsudek může odblokovat územní řízení o celém záměru. Olomoucký kraj řešil odvolání proti nepravomocně vydanému územnímu rozhodnutí, řízení je však na žádost Wanemi přerušené.

„Čekalo se na poslední rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Nyní by teoreticky nic nemělo bránit tomu, aby po znovuzahájení odvolacího řízení na Krajském úřadu Olomouckého kraje vydal krajský úřad poslední důležité pravomocné územní rozhodnutí. Tím by mělo být dosaženo právní nezvratitelnosti projektu. Bude se dát jen zdržovat, už ale bude nezastavitelný,“ dodal Aleš Žák.

Satrosta: I město musí reagovat na nové trendy

Starosta Zábřehu František John připomenul, že soudy firmě vyhověly jen částečně. Stále platí regulativ, kdy do průmyslové zóny nemůže být umístěno zařízení, které by mělo negativní vliv na životní prostředí mimo vlastní výrobní plochu.

„Například z rozptylových studií znečištění ovzduší či znečištění vod, které nechala zpracovat samotná společnost ve fázi EIA, negativní vliv na okolí jednoznačně vyplývá. My teď prostřednictvím naší právní kanceláře upozorníme Krajský úřad jako odvolací orgán, že vidíme stále rozpor mezi stavbou a platným regulativem po první změně územního plánu. Záměr má negativní vliv na své okolí, územní plán nepřipouští žádný,“ argumentoval starosta John.

Dodal, že zmíněné regulativy se týkají všech potenciálních investorů nejen Wanemi.

„Navíc se za dobu chystání investice mnohé změnilo, a to včetně technologií či směřování průmyslových odvětví. Záměr společnosti je od roku 2006, ta doposud nemá pravomocné územní rozhodnutí. Společnost měla dostatek času pro získání územního rozhodnutí. I město musí reagovat na nové trendy, například novým územním plánem,“ sdělil.

Cíl ČR: zpracovat 58% sběrového papíru

Faktem je, že během patnácti let od představení záměru se změnilo snad vše od cen energií po poptávku po vlnité lepence, která má být produktem výroby.

Aleš Žák nicméně připomenul, že evropské i české orgány v posledních letech přijaly legislativu, která podporují recyklaci druhotných surovin v zemích jejich původu.

„U sběrového papíru je cílem zpracovat zhruba 58 procent všeho vybraného papíru v ČR. V tuto chvíli se ročně sebere milion padesát až milion sto tisíc tun sběrového papíru. Zpracovat by se mělo kolem šesti set tisíc tun. Česká republika má v tuto chvíli kapacity ve výši dvě sta tisíc tun, papírna v Zábřehu by je navýšila na zhruba padesát procent,“ vypočetl Aleš Žák.

O velké evropské i národní podpoře hovoří též v otázce kogenerační výroby tepla a elektrické energie i v případě dřevní štěpky jako zdroje energie.

„V Evropě i na světové úrovni vznikla ujednání ohledně uhlíkové neutrality. Při spalování biomasy se stejné množství CO2, které se dostává do ovzduší, spotřebuje při růstu téhož množství biomasy. Biomasa je počítána za nulový zdroj uhlíku a je strategicky podporována,“ dodal Aleš Žák s tím, že celý záměr je i ekonomicky výhodnější než původně.

Kauza Wanemi

Kauza Wanemi se táhne od podzimu 2006, kdy město s firmou uzavřelo smlouvu a slíbilo jí pozemky v průmyslové zóně. Záměr v roce 2008 získal kladné stanovisko EIA. Projekt však získal řadu odpůrců, kteří s cílem jej zastavit vyhráli o v roce 2010 komunální volby.

V lednu 2013 se konalo místní referendum. Přes 5200 občanů Zábřehu se v něm vyslovilo pro to, aby město firmě v průmyslové zóně pozemky neprodávalo. Výsledek referenda byl pro město závazný, v té době už ale byly smlouvy podepsané.

Následovaly roky soudů, v nichž bylo nakonec město neúspěšné. Současný soudní spor ohledně územního plánu byl poslední, který proti sobě firma a město vedly.