Obec Olšany jako jedna z nejmenších provozovala kino. Funguje ještě? close Starosta Olšan Aleš Janderka. info Zdroj: Deník/Petr Krňávek zoom_in Starosta Olšan Aleš Janderka.
Kino jsme měli jako jedna z mála vesnic v regionu. Bylo soukromé, prostory jsme měli v pronájmu. Usilovali jsme kino získat do vlastnictví obce, abychom ho mohli revitalizovat a dál provozovat. Nakonec jsem se domluvili s majitelem a prostory jsme odkoupili s tím, že jsme získali dotaci na zbudování deseti chráněných bytových jednotek pro uživatele domova Paprsek. Na Paprsku žije zhruba dvacet uživatelů, kteří tam nemají být. Podle nových regulí mají mít péči, která by vyhovovala jejich potřebám. Mohli by bydlet samostatně v chráněném bydlení, kde by na ně někdo občas dohlédl. Nemusí opustit obec, jsou zvyklí na zdejší lidi, zaměstnance, ale budou mít samostatné bydlení a kdykoli mohou na Paprsek zajít a udržovat komunitní vztah.

Jak je výstavba bytů daleko?
Po těžkých, více než tři roky trvajících peripetiích jsme tento záměr odpískali. Bylo nám řečeno, že dotaci na tento účel nezískáme, tak jsme se rozhodli v těch prostorách otevřít hospodu, kterou bychom do provozu nabídli místnímu podnikateli, a postupně bychom opravovali kino. Evropská unie ale navýšila do dotačního programu balík peněz a najednou jsme dostali nějakých osmnáct milionů. Takže jsme se do výstavby bytů museli pustit. Děláme výběrové řízení na technický dozor stavby, už máme vybraného zhotovitele a na jaře začneme stavět.

Na kolik výstavba bytů vyjde?
Celá stavba bude stát kolem třiceti milionů. Dotace je kolem 85 procent na tu sociální část. Samozřejmě budeme opravovat i záležitosti, které nám do dotace neuznají, například ze sálu vznikne komunitní centrum. Budou ho využívat obyvatelé toho objektu, otevřené ale bude i pro ostatní obyvatele. Využívat ho budou moci k děti ze školy ke cvičení. Než v té budově vzniklo kino, bývala v ní ostatně sokolovna.

Opatrovníkem tří desítek mužů

Jak život obce ovlivňuje existence domova Paprsek? close Obec Olšany - domov Paprsek. info Zdroj: Deník/Petr Krňávek zoom_in Obec Olšany - domov Paprsek.
Máme tu velký ústav pro mentálně postižené. Jsem opatrovníkem tří desítek mužů. Obec je jejich náhradním rodičem. Zajišťují jim všechny potřeby, které mají, včetně důchodů a tak dál.

Veškeré papírování na úřadech za těch třicet lidí je na vás?
Tak. Na půl úvazku dělám opatrovníka. Zhruba dva dny v týdnu, což mi hrozně chybí, když máme tak rozsáhlou investiční činnost. Příklad: všichni klienti nejsou tady na Paprsku, žijí v chráněných bydleních. Jsou posíláni do Červenky, Litovle, Šumperka. Mám teď tři opatrovance v Července. To znamená, že když jeden potřebuje návštěvu u psychiatra, musím tam jet s ním. Nebo je stěhuji, musím jejich věci naložit a převézt. Když takového člověka přestěhují na katastr jiného starosty, trvá někdy rok a půl až dva, než soud změní opatrovníka. Když potřebuje takový člověk k zubaři, musím pro něj jet, odvézt ho k zubařce do Olšan, ke které patří, a pak ho odvezu zpět do Nových Zámků.

Jaké záležitosti konkrétně řešíte?
Většinou zubaře, stěhování, občanské průkazy. Věci, které sami nedokáží v chráněném bydlení řešit. Tím, že jsou v chráněném bydlení a ne v ústavní péči, nemají ani nárok na dopravu. Když měli očkování proti koronaviru, byl problém je naočkovat. Bez mé účasti je nenaočkují. Musel jsem jet, naložit je do auta, odvézt do Olomouce na Šantovku, aby je všechny naočkovali, a zavézt je zpět. Je to někdy docela ubíjející.

Na takovou práci by to chtělo dalšího člověka minimálně na půlúvazek.
Na úřadě mám zaměstnankyni poloviční úvazek na tuto agentu, z toho by se úplně zbláznil. Starat se o spořitelní knížky, o důchody, rozdělování peněz, psát neustále zprávy na soud, to už bych nezvládl. Ale zaměstnankyně zase nemůže dělat terénní věci, třeba jezdit k soudu. Musím jezdit k opatrovnickému soudu. Teď jsem řešil pozůstalostní řízení. Jet třeba do Olomouce k notáři, vyřešit pozůstalost. Jednou, dvakrát za měsíc mám stání u soudu.

To už vás u všech soudů znají…
Ano, já už tam ani nemusím ukazovat občanku. V Šumperku jsem pořád a teď jezdím k soudu i do Olomouce. Jsem jako obchodní cestující.

Vedení silnice druhé třídy na Rudu je v Olšanech komplikované, zvlášť v okolí bývalého kina. Není ve výhledu přeložka této cesty?
Výstavbou chodníku vezeme na křižovatce u kina řidičům nákladních aut kus manévrovací plochy. V ostré zatáčce si nadjížděli, teď tam budou chodníky. Předpokládám, že v tomto komplikovaném místě bude situace ještě horší. Padla myšlenka, jestli neomezit nákladní dopravu.

Jenže tato cesta je jediná možnost, jak se s kamionem dostat v Hanušovicích do pivovaru, bývalého Zetoru, v Bohdíkově do kamenolomu a také kudy vyvézt z okolních lesů dříví. Existuje koridor, kam by bylo možné silnici přeložit?
Je vymyšlené, že by se odklonila kolem OP papírny podél železnice pod kopcem a Olšany by obešla. Mezi Kláštercem a OP papírnou by se postavil kruhový objezd a pak by silnice vedla pod kopec, nad tratí by byl nadjezd. Jenže přeložka by vyšla na obrovské peníze, bylo by nutné odstřílet skálu.

Nejhorší je dopravní situace v Klášterci close Obec Olšany - místní část Klášterec. info Zdroj: Deník/Petr Krňávek zoom_in Obec Olšany - místní část Klášterec.

Když se vybuduje obchvat Chromče a Poláci dobudovávají dálnici na hranici u Králík, půjde veškerá tranzitní doprava přes Olšany, kudy povede mezi dálnicemi nejkratší cesta.
Víme to. Doprava tady je už nyní úplně otřesná. Problém není ani tak v Olšanech, jako v Klášterci. V Olšanech vede silnice prakticky kolem vesnice. Na začátku obce jsou dva statky, pak je obecní úřad, Paprsek a rodinné domy. U nich se však se silnicí první třídy počítalo, takže jsou tu ochranná pásma a domy jsou od silnice celkem vzdálené. Nejhorší je situace v Klášterci. Jedničku protáhli Kláštercem, protože jinudy to nešlo. Silnice se tam proplétá mezi rodinnými domy, které se otřásají kamionovou dopravou. Jednak je tu masivní tranzit z Polska, zhoršuje to výstavba ochvatu Bludova, na který tahají stavební materiál, odkud se dá. Navíc začala poměrně intenzivně zvyšovat kamionovou dopravu OP papírna.

Proč?
OP papírna dříve vyráběla kolem padesáti tisíc tun papíru ročně. Nový stroj, který teď uvedli do provozu, má kapacitu přes sto tisíc tisíc tun papíru ročně. To je třikrát tolik surovin, třikrát tolik výstupů. I pro papírnu by byl obchvat dobrý, vybudovali by si z něj sjezd a kamiony by nejezdily přes obec.

Obchvat Olšan odpovědné instituce řeší nebo je to jen studie?
Víceméně je to jeden papír. Před dvěma lety jsem to řešil na kraji. Tehdy mi bylo naznačeno, ať počítám s horizontem dvaceti let. Nyní se všechny investice přesouvají na obchvat Bludova a Chromče a bylo mi řečeno, že až bude obchvat hotov, začne se přemýšlet, jak pokračovat dál.

Ale až bude obchvat hotový, Poláci budou mít také hotovou dálnici a přes Olšany je nejkratší trasa na jih.
Nejen nejkratší, ale i nejnebezpečnější. Pravidelně „vyhráváme“ úsek mezi Kláštercem a Chromčí jako nejnebezpečnější v celém Olomouckém kraji. Vede lesem, jsou tam dva nepřehledné horizonty, chodí tam zvěř, padají stromy. Mám souseda, kterému strom spadl na auto. Bývá tam spousta dopravních nehod.

Výstavbou obchvatu Chromče alespoň zmizí křižovatka na Loučení, kde se stalo iks smrtelných nehod.
Bylo mi slíbeno, že křižovatka bude rovnější a přehlednější, že už tam nebudou vznikat nehody, což je dobře. Nicméně pokud budou řidiči rozlítaní z obchvatu a v té rychlosti hrknou do lesa, kde bude spadený strom, nějaká zvěř, nehod třeba nebude tolik, ale tento úsek pořád zůstane kritický. Další problém jsou serpentiny na Hambálkách mezi Bušínem a Písařovem.

Je vůbec kudy vyvést silnici první třídy mimo obce?
Existovala varianta, že rychlostní komunikace půjde ve stráni nad Olšany, postupně se bude zvedat až se dostane nad serpentiny na Hambálkách. A dále by byla napojena na Červenou Vodu. Celé to ale shodila sousední obec Bušín, která silnici vyjmula z územního plánu. My jsme koridor pro přeložku v územním plánu měli, končil ale v lese, ostatní územní plány na něj nenavazovaly. Říkal jsem na Olomouckém kraji, aby to nějak rozlouskli, že nechci mít uzávěru horní části Olšan kvůli rezervě na komunikaci, která stejně nebude existovat. Oni to ze zásad územního rozvoje vyňali a udělali variantu, že rychlostní komunikace končí na kruhovém objezdu mezi Kláštercem a Olšany a dál trasa vede po stávající jedničce. Jediná vesnice, které toto řešení pomůže, je Klášterec. Dál bude silnice vést jako v současnosti další desítky let, dokud někdo nevymyslí něco chytřejšího.