Autoři projektu se tak snaží zjistit, zda jejich snaha najde dostatečnou veřejnou podporu.

Zároveň členové spolku přivítají dobrovolníky, kteří jim pomohou s šířením petičních archů.

„Nově vzniklá aktivita směřuje k obnovení tradičního prostředí poutního místa, které Jeseníky po staletí utvářelo a v srdcích lidí nikdy nepřestalo a nepřestane existovat," stojí mimo jiné v dokumentu.

Plné znění petice lze najít například na webových stránkách šumperské radnice.

„Petici jsme zveřejnili na konci června a podpisy nám poměrně rychle přibývají. Dáme jí také k dispozici na další různé internetové stránky, kromě webu našeho spolku jí zveřejní také některá města a obce," uvedla mluvčí petičního výboru Milena Kratochvílová.

Vizualizace navrhované podoby poutního místa na Vřesové studánce.

Vizualizace navrhované podoby poutního místa na Vřesové studánce. Zdroj: Prezentace Spolku pro obnovu poutního místa Vřesová studánka

Běh na dlouhou trať

Spolek pro obnovu poutního místa Vřesová studánka pro své plány již našel pochopení u řady institucí.

„Podpisová akce je určená k tomu, abychom získali představu, jakou veřejnou podporu projekt má. Veřejný zájem může sloužit k tomu, aby vyvážil některé argumenty třeba v oblasti ochrany přírody," sdělil předseda spolku Pavel Holubář.

Vzkříšení zaniklého poutního místa ale bude zřejmě běh na dlouho trať.

Velkou komplikací jsou totiž nedořešené vlastnické vztahy u pozemků, na nichž by budovy měly stát.

V současné době je vlastní stát prostřednictvím Agentury ochrany přírody a krajiny.

Ráz lokality a komorní charakter

Oblast Vřesové studánky ovšem spadá do církevních restitucí a spor o pozemky bude nakonec řešit soud.

„Dokud k pozemkům nemáme nějakým způsobem vztah, který budeme řešit buď se státem nebo církví, nemůžeme ani žádat o územní rozhodnutí a podnikat další kroky. Přesto pokračujeme, nyní si dáváme zpracovat biologické posouzení lokality, které pro nás vypracuje odborník z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého," dodala Milena Kratochvílová.

Na podzim hodlá spolek uspořádat v šumperské Galerii mladých výstavu, která se bude tématu podrobně věnovat.

Obnovení chaty a kaple má respektovat horský ráz lokality, duchovní využití staveb a zároveň komorní charakter původních objektů.

Nové stavby jsou navrženy na původním půdorysu i podle výšky tehdejších objektů.

Chata s restaurací i ubytováním

přízemí chaty by se měla nacházet restaurace se sortimentem jednoduchých jídel, v prvním patře skromné ubytování pro zhruba deset osob.

Sloužila by především turistům, v době církevních akcí by byla vyhrazena poutníkům.

Součástí chaty by byla místnost, kde by kdykoli našli lidé útočiště před nepřízní počasí.

Tento záměr ocenil i náčelník Horské služby Jeseníky Michal Klimeš, podle něhož právě takový záchytný bod na hřebenové trase mezi Šerákem a Červenohorským sedlem turistům citelně chybí.

Na rozdíl od chaty, která by se měla podobat své historické předchůdkyni, pojali kostelík jeho tvůrci v moderním duchu.

Obnova poutního místa by vyšla na desítky milionů korun. Prostředky chce spolek získat ze soukromých zdrojů i církevních sbírek.

Ekologický spolek už neexistuje

Kostelík na Vřesové studánce vyhořel po zásahu bleskem v roce 1946, zchátralá chata byla zbourána v roce 1988.

Snah o stavbu nového kostelíka už bylo několik, naposledy se o to v roce 2006 pokoušela obec Loučná nad Desnou společně s tamní farností.

Jejich úsilí ale už v zárodku zhatilo ekologické sdružení Sojka, které záležitost administrativně zablokovalo. Spolek těchto aktivistů již v současné době neexistuje.