Osada Drozdovská Pila je skryta v lesích Zábřežské vrchoviny. Jakkoli to zní nepravděpodobně, ve zdejším hostinci se v roce 1911 ubytoval Jára Cimrman. A v řece Březné, která osadou protéká, 1. července o 11. hodině dopolední poprvé vyzkoušel svou léčebnou metodu, aqualitoterapii. Ta kombinuje blahodárné účinky proudící chladné vody a energie kamenů v řece.

Mohla za to pokažená lokomotiva

„Cimrman studoval Priessnitzovo léčitelství. V roce 1911 si zajel na Gräfenberg. Když se vracel na Konopiště, kde vychovával děti následníka trůnu, pokazila se vlaku v Hoštejně lokomotiva. Cestující čas opravy trávili v hostinci U Blaháčků. Tam se Cimrman seznámil s Františkem Knápkem, kterému na Drozdovské Pile patřila dřevkařská dílna. Silně kulhal a měl bolesti po úrazu nohy,“ líčí předsedkyně zábřežského fanklubu Járy Cimrmana Soňa Štěrbová, jak se génius do odlehlé osady na Zábřežsku dostal.

Odhalení pamětní desky setkání Jana Eskymo Welzla a Járy Cimrmana v roce 1893.
Deska připomíná setkání Cimrmana s Welzlem, odkrýt ji pomohl i Zdeněk Svěrák

Cimrman si na Drozdovské Pile prošel říčku Březnou. Knápkovi nařídil dvakrát denně procházet korytem od tůně nahoru. „Pradědovi se ve vodě moc být nechtělo. I když kulhal, nasadil tempo a Cimrmanovi z vody rychle utekl. Cimrman mu řekl: ‚Takhle by to, pane Knápek, nešlo, to byste se neuzdravil. Budete přebírat kameny. Velkými budete zpevňovat břeh a budete hledat hliněné střípky. A dokud je nenasbíráte, nemůžete z vody ven‘,“ vypráví Soňa Štěrbová příběh svého předka, kterému se díky Cimrmanově léčbě noha opravdu uzdravila.

Historie ve starém sešitu ze včelína

Než Cimrman odjel, musel zdejším chlapům slíbit, že až jej nebudou na Konopišti potřebovat, vrátí se na Drozdovskou Pilu a otevře si zde vodoléčebné sanatorium. Cimrman se ale ztratil ve světě a do osady se už nevrátil.

O dávné historii se Soňa Štěrbová dozvěděla ze školního sešitu, který její rodina našla v místním včelíně. Události do sešitu zapsala její babička. „Řekli jsme si, že to všechno zveřejníme, aby se na Cimrmana nezapomnělo a lidé věděli, že Březná je léčivá,“ dodala.

3. POKLAD. Pyrotechnici při čištění místní krajiny od munice v 70. letech.
JAK PLYNE ČAS: Tady jsou unikátní fotky z minulosti Drozdovské pily

Léčebnou sílu Březné si nyní může vyzkoušet každý. Korytem vede Vodoléčebná stezka Járy Cimrmana. Trasa dlouhá 0,17 kilometru začíná u zdejší tůně a končí u splavu. Terapie má být zakončená návštěvou místního hostince.

Lázeňská sezona i bez lázní

Otevření stezky se uskutečnilo na začátku letošního července. Do vody se vydala více než stovka nadšenců, mezi nimi i lidé z Prahy či Olomouce. „Začátek byl v jedenáct hodin. Ještě před jedenáctou pršelo, ale najednou se nebe vyklidilo. Kdo přijel, byl spokojený. Lidé se ptali, jestli se akce bude opakovat. Došli jsme k závěru, že ji zopakujeme příští rok v květnu nebo červnu. Pojali bychom to jako otevření lázeňské sezony,“ dodala Soňa Štěrbová.

Cimrmanova vodoléčebná stezka není jediným odkazem českého génia na Zábřežsku. V roce 2018 členové Divadla Járy Cimrmana u zábřežského zámku odhalili pamětní desku, která připomíná Cimrmanovo setkání s polárníkem Janem Eskymo Welzlem.

Historická dělová koule nalezená v úterý 2. srpna 2022 táborníky u Drozdovské Pily.
Táborníci našli staletí starou dělovou kouli

Welzl se setkal s Cimrmanem ve chvíli, když se před odjezdem ze Zábřehu na svou dobrodružnou cestu chtěl pokochat pohledem na město od hradební branky.

Právě tam k inspirativnímu setkání dvou osobností došlo, Cimrman totiž nějaký čas v Zábřehu pobýval. Welzl údajně Járu Cimrmana pohostil doutníkem, slivovicí a špekem, ten mu na oplátku věnoval čtyři krejcary. Mince prý Welzl nikdy neutratil.