V aukční síni Artia v Olomouci bylo ve čtvrtek 8. června odpoledne rušno. Starosta Zábřehu František John a zábřežský zvoník Aleš Pátek si přijeli pro sádrový model sochy Tomáše Garrigue Masaryka. Ten před několika týdny vydražilo zábřežské farní muzeum.

„Sedli jsme si k internetu, nastavili jsme limit. Někdo nás přehazoval, tak jsme to hlídali a nakonec jsme vyhráli. Finální částka byla kolem pětadvaceti tisíc korun,“ vylíčil aukci zábřežský zvoník Aleš Pátek.

Pro Zábřežské má model prvního československého prezidenta, který je ztvárněn v neobvyklé poloze v sedě na křesle, nedocenitelnou hodnotu. Váže se k němu totiž příběh, který ilustruje složité dějiny 20. století.

Odlití sochy zabránil převrat v únoru 1948

Autorem modelu je Antonín Berka. Rodák z Leštiny, který jako vedoucí sochařských ateliérů Chrámového družstva v Pelhřimově, vytvořil mimo jiné sochy pro slavný Plečnikův kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na pražských Vinohradech, se po skončení druhé světové války vrátil do Zábřehu. Záhy po příchodu do rodného kraje jej vedení Zábřehu vyzvalo, aby pro město vytvořil sochu Tomáše Garrigue Masaryka. Stihl zhotovit jen sádrový model, k odlití sochy po komunistickém převratu v únoru 1948 nedošlo.

„Berka měl i nadále demokratické smýšlení, byl to věřící katolík. Socha zůstala u rodiny, nemohl ji dokončit. Celá záležitost se znovu otevřela v roce 1968, kdy se uvolnily poměry a lidé říkali, že by se socha Masaryka měla obnovit. Z dobových zpráv mimo jiné vyplývá, že lidé ve sbírce na Masarykovu sochu vybrali téměř 170 tisíc korun, což musely být na tu dobu obrovské peníze. A je paradoxem doby, že nástup komunismu znamenal i změnu účelu té sbírky. V Zábřeze byla za ty peníze postavena socha Stalina na dolním náměstí,“ popsal starosta Zábřehu František John.

Druhá stopka přišla po invazi v srpnu 1968

Invaze vojsk Varšavské smlouvy v létě 1968 znamenala pro záměr druhou stopku. Berkova rodina se odstěhovala do Otrokovic. Masarykova modelu se ujal Berkův známý z Chromče, který jej uchovával až do sametové revoluce.

„Po ní nás kontaktoval a chtěl nám jej vrátit, protože už nehrozilo žádné nebezpečí, že by to mohlo způsobit nějaké problémy,“ řekla sochařova vnučka Anna Berková.

Berkovi sochu nabízeli muzeím nebo školám, které nesou Masarykovo jméno. Protože jde o sádrový model, nebyl o něj zájem. „Nenapadlo nás zeptat se v Zábřeze, jestli by ho nechtěli. Protože jsme celý život žili v bytě a neměli jsme velké prostory, bylo pro nás náročné tak velké dílo přechovávat. Je to model v životní velikosti. Po nějakých úvahách jsme se rozhodli ho nabídnout do aukce,“ dodala Anna Berková.

První prezident v životní velikosti, vsedě na křesle

Pro olomouckou aukční síň Artia je takové dílo zcela mimořádné. „Přiznám se, že to byl šok, když nám to přinesli. Majitelé díla vše domlouvali s centrálou v Praze a najednou se tu objevili čtyři muži a přinesli sem tuto sochu. Takovéto dílo jsme tu neměli nikdy. Je to velká rarita a velký zázrak, že to takhle dopadlo,“ řekla Ivana Korcová z aukční síně Artia.

Starosta o úspěšné aukci informoval zábřežské radní. Mezi nimi spontánně zaznívaly hlasy, že by se socha měla podle modelu ulít. Původně měla být umístěna na Masarykově náměstí, jako alternativa se nabízí prostranství u základní umělecké školy, která původně nesla jméno prvního československého prezidenta.

„Model musíme bezpečně uložit, v nejbližší době získat nacenění, vyřešit architektonickou stránku budoucího umístění. Ideální by bylo v příštím roce sochu nechat ulít do bronzu a realizovat. Zábřeh má v příštím roce výročí 770 let od založení, bylo by krásné při té příležitosti naplnit sen generace, která si ještě pamatovala první republiku, zažila hrůzy války a vážila si toho, že má svobodu,“ uzavřel starosta John.