Základní škola v Černé Vodě, do níž chodí i děti ze sousední Staré Červené Vody, funguje už druhým rokem jen díky výjimce. Namísto normativem daných sto dva žáků sem chodí jen šestaosmdesát dětí. Obec jako zřizovatel tak musí k jednomu milionu korun, který každoročně dává na chod školy, připlácet na mzdy učitelů a personálu téměř osm set tisíc korun.
„Když z pětimilionového rozpočtu odebereme na školu téměř dva miliony korun, tak nám toho moc nezbude. Otázkou tedy není, zda obec chce školu, ale jestli na to má,“ řekl starosta Černé Vody Adam Mičák (nez.). Stejně jako ostatní obce i Černá Voda připravuje projekty, ale každou získanou dotaci musí dofinancovat ze svého rozpočtu. „Proto zveme rodiče a občany, aby rozhodli, jak dál. Buď se uskromníme a nebudeme budovat infrastrukturu, necháme si zdát o kanalizaci a bytové výstavbě, nebo dáme zelenou škole,“ uvedl Mičák.
„Záleží na lidech, čemu dají přednost. Občané musí říci, zda nebudeme mít opravené silnice a rozhlas a raději udržíme školu. Protože pokud obec dá peníze do školy, tak to v menší podpoře poznají i fotbalisté, důchodci a další sdružení. Jejich názor musejí zastupitelé, kteří se sejdou za týden, respektovat,“ zdůvodnil svolání schůzky ředitel školy a jeden ze zastupitelů obce Mojmír Ševčík. Podotkl, že úbytek dětí je dlouhodobým problémem. „Teď se sice hlavně ve Staré Červené Vodě zvedla porodnost, ale to poznáme, až se nám naplní celý první stupeň, a to bude až za dvanáct let,“ dodal Ševčík. Malý počet dětí je pro obec i školu černou můrou. Letošní i příští rok by radnice mohla školu udržet, ale z dalších let má obavy.
„Za dva roky nám odejde z ročníku jednadvacet žáků a počet dětí ve třídě klesne pod třináct. Kraj se už s námi nebude bavit a školu zavře. Je otázkou, jestli agonii déle prodlužovat. To ale musí říci rodiče,“ dodal Mičák. Základní škola v Černé Vodě přitom není žádnou zapadlou horskou školičkou. Za posledních deset let sem přiteklo pětatřicet milionů korun na její modernizaci.