Oprýskaná omítka, zamřížované vstupní dveře, v rozbitém okně vítr pohazuje šedivou záclonou. Tak vypadá budova nádraží v Bernarticích. Térový papír, který vítr strhl zřejmě z jednoho z probořených přístavků naznačuje, že k budově není úplně radno se přibližovat. Asi i proto visí jízdní řád na blízké lampě. V pořádku se jeví střecha, jinak je ale stav budovy neutěšený. Ostře kontrastuje s celkovou podobou obce, která od ničivé povodně před jedenácti lety získala na kráse.

Jen o něco zachovaleji vypadala výpravní budova v roce 2008, kdy obec Bernartice jednala se Správou železnic o jejím převodu. V poslední době se mělo ke změně vlastníka schylovat, zemřel však starosta Mojmír Michálek, který se o tento krok zasazoval.

„Na minulém zastupitelstvu přišli s tím, že to odkoupit nechtějí a že obec má zájem jen o pozemky. Celé by to mohlo chytit rychlý spád. Správa železnic vcelku tlačí na rychlé zbourání, pokud obec neprojeví zájem,“ řekl Ladislav Plešivka z Bernartic.

Na pondělí 24. února proto svolal shromáždění na podporu záchrany budovy. K obecnímu úřadu přišly zhruba čtyři desítky lidí.

„Na obci právě měli poradu. Akce se přesunula na sál, kde představitelé obce slíbili, že se celou věcí budou zabývat a budou informovat občany, k čemu dospěli,“ popsal Ladislav Plešivka.

Přišli jsme o zámečky, zachraňme aspoň toto

Hlavní důvod pro zachování objektu vidí v jeho stáří. Pochází z dob Rakouska-Uherska.

„V minulosti jsme přišli o zámečky v Bukové, Heřmanicích a řadu dalších budov. Myslím, že tato historickou cenu má. Ještě za Němců bývala v přízemí i česká škola, kam dojížděli Češi z Javorníku a Vidnavy. Jsem bernartický rodák, je mi jednapadesát let. Vím, kolik baráků tu za tu dobu zmizelo. Každý takový případ mě mrzí, navíc když by mělo jít o takovou věc,“ poznamenává.

Podle vyjádření Správy železnic se první jednání o odkupu budovy uskutečnilo v roce 2008, návrh na odkup obec podala v roce 2017. V prosinci 2019 od tohoto záměru odstoupila.

„Dnes (v úterý 25. února, pozn. red.) proběhlo další jednání mezi starostou obce Bernartice a Správou železnic. Na tomto jednání obec znovu projevila svůj původní záměr odkoupení výpravní budovy do majetku obce. Demolice objektu výpravní budovy není s ohledem na tuto skutečnost ze strany Správy železnic plánována,“ sdělila mluvčí státní organizace Nela Friebová.

Všechno je v jednání

Bez ohledu na další osud výpravní budovy chystá Správa železnic výstavbu nového bezbariérového nástupiště a přístřešku pro cestující.

Starosta Bernartic Aleš Chromík uvedl, že obec dala žádost o odkoupení budovy.

„Všechno je nyní v jednání. Jelikož je Správa železnic je státní firma, všechno co se týká našeho požadavku, bude trvat trochu déle,“ poznamenal.

Uvedl také, že se na celou věc na zastupitelstvu lidé dotazovali.

„Občané Bernartic měli s vedením obce toto pondělí schůzku. Vyříkali jsme si, jak se současný stav opravdu má, aby nikdo ty věci nepřekrucoval. Přislíbili jsme, že se obec zasadí o odprodej té budovy,“ doplnil.

Možností, jak stavbu využít, je několik. „Konečné rozhodnutí se bude odvíjet od toho, co nám povolí orgány územního plánování a hygiena. Budova totiž stojí v sousedství činné trati,“ dodal.

Případ ze Zlatých Hor

Podobnou situaci řešili také ve Zlatých Horách. Správa železnic městu nabízela budovu místního nádraží už před sedmi lety, kvůli podmínkám převodu však samospráva na nabídku nepřistoupila. Za nějaký čas se státní organizace rozhodla ubourat část budovy, kde bývaly byty.

Za záchranu nádraží se postavili místní.

„Objevila se občanská iniciativa, přislíbila založit spolek. Město požádalo o nabytí nádraží. Záměr byl na zastupitelstvu schválen s tím, že by město, podnikatelé a různí donátoři by mohli na obnovu nádraží přispět. Návrhů možného využití je několik, zatím ale o žádném nebylo rozhodnuto,“ řekl starosta Zlatých Hor Milan Rác.

Trať Bernartice – Dziewietlice - Otmuchow
Rakouská společnost místních drah měla pro stavbu trati Hanušovice-Glucholazy podmínku vybudování dalších dvou přeshraničních spojení - v Bernarticích a ve Velkých Kuněticích. V prosinci 1984 byla zahájena stavba trati z Dolní Lipové do Bernartic. Na německé straně hranic byla již trať Otmuchow - Dziewietlice v provozu. Provoz na české straně byl zahájen v červenci 1896. Rok na to byly dokončeny odbočky do Javorníka a Vidnavy. Kromě přepravy osob zajišťovala dráha vývoz vápna, dřeva, zemědělských produktů a kamenických výrobků na území tehdejšího Německa. Opačným směrem putovalo zejména uhlí. Po první světové válce se poměry na přechodu Bernartice – Dziewietlice zásadně nezměnily. Zábor Sudet přinesl odstavení motorových vozů z utlumení provozu pro nedostatek pohonných hmot. V úseku Bernartice - Dziewietlice provoz obnoven po druhé světové válce nebyl. Trať byla údajně provozuschopná a ještě začátkem padesátých let využívána k dopravě řepy do otmuchovského cukrovaru.V roce 1961 byl na polské straně zastaven provoz a trať v pohraničním úseku postupně snesena. Koncem osmdesátých let bylo v pohraničním úseku zlikvidováno i traťové těleso. Na polské straně zbyla z trati cihlová vodárna a vedle staniční budovu bývalé stanice Dziewietlice. Polská část tratě byla snesena v březnu 1971. Zdroj: Parostroj.net