Škola se přestěhuje do Mohelnice, kde má dostatek volných prostor.

„Tím, že byla škola na dvou různých, od sebe vzdálených místech, znamenalo to zvýšené náklady. Do zámku by se stejně muselo do budoucna investovat. Takto šly peníze do školy v Mohelnici a zámek se uvolnil. Hledali jsme pro něj nové využití," vysvětlil hejtman Olomouckého kraje Jiří Rozbořil.

Po rekonstrukci zde bude nový depozitář Archeologického centra, jehož zřizovatelem je Olomoucký kraj.

„Nový depozitář nutně potřebujeme. Současné prostory v Olomouci i ve Veselíčku už doslova přetékají nálezy," uvedl ředitel Archeologického centra Olomouc Jaroslav Peška.

Kromě depozitáře zde bude také vzdělávací centrum, badatelny a výukové prostory, aby zámek ožil.

Poprvé si ho tak bude moci prohlédnout veřejnost. Dosud měla možnost spatřit interiéry jen jedinkrát, a to před dvěma lety v rámci Dnů evropského dědictví. Jinak byla památka veřejnosti nepřístupná.

Vůbec poprvé si mohli v sobotu 13. září při Dnech evropského dědictví návštěvníci prohlédnout interiéry zámku v Žádlovicích u Loštic, kde jinak sídlí internát a dílny zemědělského učiliště.Zdroj: DENÍK/Michal Krestýn

Velká rekonstrukce za 80 milionů

„Jsem rád, že zámek najde nové smysluplné využití. Skladovat archeologické nálezy někde v krabicích v depozitářích nemá cenu. Aby lidé měli vztah k historii svého regionu, je důležité, aby si nálezy mohli prohlédnout. Věřím, že po rekonstrukci se tady návštěvníkům bude líbit. Zámek je slohově čistý a také park je velmi cenný," řekl žádlovický rodák a znalec místní historie Stanislav Hekele.

Zámek ale nebude žádným skladištěm nálezů. Naopak. Má se otevřít veřejnosti včetně venkovních prostor, kde budou umístěné rozměrnější předměty.

„Hlavní je, že zámek bude sloužit návštěvníkům a bude zajímavý i pro turistický ruch. Lidé tam najdou veškeré informace nejen o archeologii, ale také o souvisejících věcech, například antropologii, protože zde budou uloženy i kosterní pozůstatky," doplnil hejtman Rozbořil.

Rekonstrukce zámku bude ale velmi nákladná. Potřebnou sumu kraj zatím odhaduje na padesát až osmdesát milionů korun. Skutečné náklady se ukáží až po zpracování projektové dokumentace.

Vůbec poprvé si mohli v sobotu 13. září při Dnech evropského dědictví návštěvníci prohlédnout interiéry zámku v Žádlovicích u Loštic, kde jinak sídlí internát a dílny zemědělského učiliště.Zdroj: DENÍK/Michal Krestýn

Basketbalové koše v historickém sále

Budoucí zemědělci ale žádlovický zámek zcela neopustí. Protože jsou zde i dílny, kovárna nebo místo pro ustájení koní, budou prostory pro praktickou výuku na zámku sloužit dál.

V kdysi honosném sídle jsou dnes jen strohé pozůstatky původní výbavy. Dřívější výstavné prostory stále připomíná kované zábradlí na schodišti, které je staré asi dvě stě let, několik zachovalých lamp nebo štuková výzdoba v původní knihovně.

V jednom z největších sálů na zámku však místo dobových artefaktů byla lana na šplhání nebo basketbalové koše. Škola ho totiž využívala jako tělocvičnu.

Součástí areálu je také rozlehlý park, kde rostou mnohé zajímavé a vzácné dřeviny.

Ze sousoší Diany ale zbylo už jen torzo. Dříve byla součástí technického zázemí sídla i kočárovna, skleníky, zeleninová a ovocná zahrada, dům pro personál, drábovna nebo ledovna, v níž se uchovával led nasekaný v zimě.

V Žádlovicích byl nacistický štáb i škola Veřejné bezpečnosti
Žádlovický zámek se může pochlubit bohatou historií. Vlastnil jej například rod Pavlovských z Pavlova nebo Bukůvků z Bukůvky. Přestavby se dočkal za Mitrovských, kteří pozvedli hospodářství v celém kraji.

Na konci devatenáctého století zámek koupil Viktor Dubský, velvyslanec Rakouska – Uherska v Madridu, pro sebe a svého syna. Dubští se podíleli i na rozvoji obce – financovali mateřskou školu, zřídili hospodářskou a zemědělskou školu, kde se mladé slečny učily na hospodyně, a finančně pomohli také hasičskému sboru na pořízení stříkačky nebo při stavbě obecního domu.

„Když přišel k moci Hitler, Dubští sympatizovali s jeho myšlenkami. Je prokázané, že v Žádlovicích byl na tajné schůzce i Konrád Henlein. Dva synové Dubských se podíleli na rakouském anšlusu a pak bojovali v řadách německé armády. Jeden z nich padl na ruské frontě, druhý zemřel na následky válečných zranění," přiblížil Stanislav Hekele.

Na konci druhé světové války v Žádlovicích sídlil štáb německé Schörnerovy armády, vojáci byli ubytovaní po okolí. Štábu se podařilo před postupující Rudou armádou dostat letadlem do Hradce Králové a následně na rakouské území.

Po válce byl zámek zkonfiskován na základě Benešových dekretů. Připadl olomoucké univerzitě, která převzala část svazků z knihovny. V Žádlovicích se scházeli profesoři, kteří pracovali na obnově univerzity. Po roce definitivně přesídlili do Olomouce.

Pak zde byl výchovný ústav pro dívky a také škola pro příslušníky Veřejné bezpečnosti. „To byla pro Žádlovické krutá doba. Bylo to v padesátých letech, kdy se zakládala jednotná zemědělská družstva. Příslušníci přes den na zámku cvičili a po nocích se plížili pod okny a sledovali, kdo poslouchá jaké rádio, nebo jestli se neradí, jak se vyhnout vstupu do JZD," připomíná Stanislav Hekele.

Po odchodu příslušníků Veřejné bezpečnosti zámek připadl zemědělskému učilišti. Jako jeden z prvních oborů zde byl kovář – kolář. (mik)