„Zakázanou“ důlní propadlinu spatří do tří let turisté. Jak vypadá? Podívejte se

Nedaleko silnice z Heřmanovic do Zlatých Hor havíři v 80. letech minulého století při těžbě měděných rud vyhloubili dvě obří podzemí komory. 3. dubna 1985 se stalo něco, co nikdo neplánoval.

„Mezi komorami stál pilíř. Původně měl zůstat neporušený, jenže jej z nějakého důvodu nařídili odstřelit. Blízkost povrchu a porušená zóna způsobily, že se vytvořila asi třicetimetrová díra. Během několika dní se zvětšila na sto metrů,“ popsal vznik unikátní jámy Jan Kotris ze státního podniku Diamo.

Vztek i slzy. Rokvetlá alej u Supíkovic padla

Něco pro dobrodruhy

Dnes je Žebračka s rozměry zhruba 110 na 60 metrů a hloubkou přes třicet metrů největší důlní propadlinou svého druhu v Česku.

Po uzavření rudných dolů v 90. letech se Žebračka stala cílem zvědavců a dobrodruhů. Lézt do průrvy však znamenalo riskovat život. Masivní skalní převis se totiž stále drolí.

„V zimě se na něm tvoří několikametrové rampouchy. Když tají, opadávají i s kusy hornin,“ popsal Jan Kotris.

V Jeseníku vznikne nová čtvrť

Plošina i průchod štolou

Už šestým rokem proto propadlinu chrání plot s čidly a kamerami. Unikátní dílo však stále lidi láká. Představitelé místní samosprávy to vědí a chtějí jej turistům bezpečně ukázat.

„V těchto místech má vzniknout plošina, která půjde nad hranu propadliny. Lidé se z ní budou moci podívat dolů,“ ukazuje na betonovou plochu vedle jámy starosta Zlatých Hor Milan Rác.

O dvě stě metrů dál se nachází ústí zavalené chodby. Město ji hodlá zprůchodnit. Štolou se zájemci dostanou do stěny propadliny, odkud si ji budou moci přes mříž prohlédnout zevnitř.

V druhé etapě se další částí podzemního labyrintu dostanou až na úroveň dnešní speleoterapie. Odtud budou moci pokračovat k prohlídce již otevřené historické Poštovní štoly.

Na zpřístupnění Žebračky si město nyní nechává zpracovat projekt.

„Pokud se vše povede, bude se jednat o pěkné srovnání starého a novodobého hornictví. Po cestě nově zpřístupněným podzemím bude možné nahlédnout do komor, které po moderní těžbě zůstaly,“ dodal starosta Rác.

Chybělo málo a region o atraktivní turistický cíl mohl přijít. V roce 2011 chtěl Báňský úřad propadlinu nákladem zhruba sto milionů korun zasypat. Proti tomu se však postavila památková inspekce. Dílo je totiž od roku 1994 kulturní památkou.

Zlaté Hory otevřely Poštovní štolu. Deník si ji prohlédl jako první