Díky tomu město výrazně ušetří za energie a pomůže i ke zlepšení životního prostředí. Podle předpokladů by mělo ročně dojít k úspoře více než tisíce gigajoulů tepla. Pro srovnání – na vytápění průměrného bytu odborníci počítají přibližně se čtyřiceti gigajouly za rok, u rodinného domu asi se sedmdesáti gigajouly.

Díky zateplení a novým oknům tak město ušetří stejně energie, kolik je potřeba k celoročnímu vytápění asi pětadvaceti bytů. Díky tomu se také sníží emise oxidu uhličitého, a to asi o osmapadesát tun za rok.

„Vedle úspory energií a modernizace bylo cílem projektu dát novou tvář budově, která je výraznou dominantou dolního náměstí. Projekt je dalším krokem k celkové revitalizaci širšího prostoru náměstí Osvobození, jež začala vybudováním okružní křižovatku u Domu kultury a pošty," řekl starosta Zábřehu František John.

Rekonstrukce úřadovny přišla město na 13,2 milionu korun, přičemž necelou polovinu, konkrétně 6,4 milionu, se podařilo Zábřehu získat na dotaci z Operačního programu Životní prostředí. Ta se skládá jek z podpory z evropských fondů, tak z příspěvku Státního fondu životního prostředí.

Veškeré práce přitom bylo nutné provádět tak, aby nijak nenarušily zajímavou neoklasicistní architekturu budovy. Tu vyprojektoval v roce 1931 pražský architekt Jaroslav Skokan. Dokončená byla o pět let později pro potřeby tehdejšího okresního úřadu. Ten zde sídlil do roku 1960, kdy byl okres Zábřeh zrušen a začleněn pod Šumperk. Dnes v objektu sídlí některé odbory radnice, knihovna městská policie.