Posudek si vyžádala šumperská radnice, která se o budovu hodlá ucházet. Objekt je nyní předmětem dědického řízení.

„Statik kupodivu konstatoval dobrý stav, na stavbu byly použity kvalitní cihly, v pořádku jsou klenby i krovy. Památka se dá ještě zachránit," vysvětlil šumperský místostarosta Tomáš Spurný.

Záleží na vstřícnosti dědiců

Bývalý vlastník Karel Šašinka budovu nechal dlouhá léta chátrat, protože na její údržbu neměl peníze.

Nepomáhaly ani urgence památkářů a s úspěchem se nesetkala ani snaha města, které budovu chtělo odkoupit.

Vlastník bývalé továrny na manšestr ale nedávno zemřel a radnici kontaktovali dědicové.

„Nyní bude záležet, zda bude vstřícný přístup všech čtyř dědiců," dodal Tomáš Spurný.

Město by manufakturu i s parcelami nejspíš koupilo jen za cenu pozemků, dezolátní stav neobývané budovy se totiž horší každý týden.

Některá okna v přízemí jsou vytlučená, zadní trakt se rozpadá, optimální prý není ani stav střechy.

Již dříve vedení města avizovalo, pokud by objekt získalo do vlastnictví, chce v něm vybudovat expozici věnovanou historii textilní výroby v Šumperku.

Opravy by si ale vyžádaly velké náklady, takže o záměru by museli rozhodovat zastupitelé.

Zaměstnávala stovky lidí

Památkově chráněná manufaktura v ulici Generála Svobody, která je považována za krásnou stavbu po stránce technické i architektonické, je torzem bývalé továrny na manšestr.

Tu jako první fabriku mimo britské ostrovy v Šumperku postavil v roce 1785 vídeňský velkoobchodník Johann Ernst Klapperoth.

Manufaktura se záhy stala vyhlášenou a její kvalitní jemný manšestr si oblíbil i rakouský císařský dvůr.

V době své největší slávy na počátku 19. století zaměstnávala tři stovky lidí na sto stavech.

V roce 1822 vlastník přešel na výrobu plátna, ale o několik let později při krizi plátenictví na severní Moravě továrna zanikla.