Jenom málokomu se totiž stane, aby měl ještě za života svoje vlastní muzeum. A Zdeňku Svěrákovi spolu s jeho synem Janem se takové pocty dostalo na zámku v Čechách pod Kosířem. Od roku 2016 se tam tvoří sbírka v podobě filmové expozice, která shromažďuje rekvizity z jejich filmů nebo třeba starý psací stroj, který dostal Zdeněk Svěrák od své babičky.

Vzpomínka na psacího parťáka

„Psal jsem na něm školní časopisy, které jsem dělal jako dítě, i časopis na vysoké škole. Šel se mnou až k hrám v Divadle Járy Cimrmana a pak jsme na něm psali filmy," vzpomínal v červnu 2016 tehdy osmdesátiletý Zdeněk Svěrák, když se spolu se svým synem přijel na expozici věnovanou jejich společným snímkům premiérově podívat.

A jak Zdeněk Svěrák vnímá, že má na zámku pod Kosířem své vlastní muzeum?

„Je to až takové hříšné. Připadá mi to nepatřičné. Něco takového by mělo být až po smrti. Ale když mě tady Pán Bůh tak dlouho nechal… Je to rozhodně příjemné. Mně osobně něco takového nenapadlo a jsem moc rád, že tento nápad dostal někdo jiný, řekl Deníku před pár lety.

V Zábřehu vzdal hold dvojici Cimrman a Welzl

Na zajímavé setkání zavítal Zdeněk Svěrák do Olomouckého kraje i v březnu 2018. Konkrétně do Zábřehu, kde pomáhal u zábřežského zámku slavnostně odhalit pamětní desku připomínající setkání dvou velikánů, génia Járy Cimrmana a polárníka Jana Eskymo Welzla.

Jan Eskymo Welzl byl cestovatel, dobrodruh, lovec a zlatokop. Roky pobýval v nehostinných oblastech Novosibiřských ostrovů a na Aljašce. Podobně jako Jára Cimrman i vynalézal, pokoušel se například sestrojit perpetuum mobile.

„Oba měli něco společného, především rádi cestovali. Cimrman byl Welzlův rádce,“ řekl Zdeněk Svěrák.

Kuky je z Lipníku

Úspěšný film Jana Svěráka Kuky se vrací slaví úspěchy na všech frontách. Málokdo ale tuší, že výrobcem a dodavatelem Kukyho, Hergota, Anušky a Bubliny coby hraček je hračkářská firma Noe z Lipníku nad Bečvou. Zdeněk Svěrák ve filmu s grácií sobě vlastní namluvil postavičku Hergota.

Zdeněk Svěrák
Narodil se 28. března 1936 v Praze. Vystudoval vysokou školu pedagogickou, učitelské dráze ale zasvětil jen čtyři roky. Poté začal pracovat v Československém rozhlase, kde se stal jedním z autorů pořadu Nealkoholická vinárna U Pavouka, v němž vznikla postava nedoceněného českého velikána Járy Cimrmana. V rozhlase poznal hudebníka Jaroslava Uhlíře, svého dlouholetého kolegu. Pro Divadlo Járy Cimrmana napsal většinu her v tandemu s Ladislavem Smoljakem, společně tvořili i scénáře pro filmy, v nichž se objevovali také jako herci (Jáchyme, hoď ho do stroje!, Marečku, podejte mi pero!, Na samotě u lesa, Kulový blesk, Trhák, Jára Cimrman ležící, spící, Nejistá sezona). Sám Zdeněk Svěrák je autorem scénářů pro filmy Vrchní, prchni!, Tři veteráni, Vesničko má středisková, Obecná škola, Kolja, Tmavomodrý svět, Vratné lahve či Tři bratři (posledních pět zmíněných natočil jeho syn Jan, za Kolju získali krom jiného Oscara za nejlepší cizojazyčný film roku 1996). Během osmdesátých let 20. století spolupracoval i s režisérem Vítem Olmerem – zahrál si v jeho filmech Co je vám, doktore? a Jako jed. Od roku 1994 spolupracuje Zdeněk Svěrák s Centrem Paraple, které pečuje o pacienty s poraněním míchy odkázané na invalidní vozík. S manželkou Boženou má děti Hanku a Jana.

Karel Rozehnal s přispěním Aleny Hesové, Gabriely Kovaříkové a Petra Krňávka