Ředitelé se shodují, že důvodů je víc. S nástupem nové generace se vytrácí nechuť k ruštině jako k vnucovanému jazyku, navíc řeči okupační armády. Dalším důvodem je vědomí toho, že kombinace angličtiny s ruštinou je pro budoucí uplatnění ideální. Obrovské východní trhy jsou pro české firmy životně důležité. Starší zaměstnanci oprašují znalosti ruštiny ze základní školy.

„Máme v Moskvě pobočku, a přestože je tam jednacím jazykem angličtina, ruština se našim lidem velmi hodí. Před časem jsme dokonce pořádali kurzy pro zaměstnance,“ uvedla personální ředitelka Prametu Tools Jana Kaufmanová.

Ředitelé vidí ještě jeden důvod většího zájmu o ruský jazyk. „Dětem připadá ruština jednodušší, jako příbuzný slovanský jazyk je pro ně i přes nutnost naučit se azbuku snazší než jazyky germánské či románské,“ říká ředitel Gymnázia Zábřeh Martin Paclík.

Ještě nedávno se na zábřežském gymnáziu ruština neučila vůbec, teď už třetím rokem ji v každém ročníku čtyřletého gymnázia studuje jedna skupina.

„Z přihlášek ze základních škol jsme viděli, že řada žáků tam ruštinu jako druhý cizí jazyk měla. Říkali jsme si, že budou mít zájem v ní pokračovat. A úvaha se ukázala být správná,“ řekl Paclík.

Stejně tak na šumperském gymnáziu se ruština před deseti lety neučila vůbec, před šesti lety ji škola nabídla poprvé a od té doby zájem roste.

„Učí se o něco víc než francouzština a z poloviny tolik co němčina. Všem třem jazykům pak v poslední době ubrala studenty nově zavedená španělština. Letos na jaře jsme pořádali maturitu nanečisto z ruštiny a výsledky byly vynikající - vysoko nad celostátním průměrem,“ řekl ředitel Gymnázia Šumperk Vladimír Vlček.

Rok od roku stoupá zájem o ruštinu také na Obchodní akademii Šumperku. Před pěti letech s ní začala první skupina dvanácti studentů, dnes už je nová skupina tak plná, že bylo nutné zájemce odmítat.

Na Základní škole v ulici 8. května v Šumperku nabízeli ruštinu po celou dobu od převratu v roce 1989, ale bez odezvy. Teprve před rokem se prolomily ledy a s ruštinou začala první skupina šesťáků. Letos pokračuje další.

„Zvlášť pro děti se slabším prospěchem je ruština určitě lehčí než němčina. Nejspíš i proto ji někteří rodiče volí,“ řekl ředitel školy Radovan Pavelka.

Už čtyři roky zní ruština také na šumperské průmyslovce, kde klesá zájem o němčinu. Na průmyslovce v Mohelnici se naopak ruština neučí vůbec.

„Jako druhý hlavní jazyk k angličtině máme němčinu. Naši absolventi nastupují hlavně k německým firmám a vědí, že hned po nástupu musejí na měsíční stáž do Německa. Znalost němčiny se jim hodí,“ uvedl ředitel Střední průmyslové školy elektrotechnické v Mohelnici Oldřich Klemš.