Stavení u silnice na okraji Branné z venku vypadá jako klasický kravín, uvnitř připomíná spíš rodinné hospodářství. Jen pár metrů od telat hopkají v boudách králíci, o kousek dál jsou slepice.

Farma Miroslava Skřivánka toho chová mnohem víc: ovce, kozy, husy, kačeny, prasata, dokonce i včely nebo ryby.

„Máme všechny druhy, které je schopný tento kraj uživit,“ shrnuje Miroslav Skřivánek.

Zdejší krajina přitom už na první pohled úrodností neoplývá. Hanušovická vrchovina tu přechází k vrcholům Jeseníků a Rychlebských hor, kam oko dohlédne, jsou vidět jen lesy a pastviny.

„Upřímně tu nikdo moc hospodařit nechtěl. Není to jednoduché,“ vzpomíná Miroslav Skřivánek na začátek devadesátých let, kdy jeho rodina získala v privatizaci část tehdejšího Státního statku Hanušovice. Od té doby se zemědělství zcela proměnilo.

V čem se zemědělství za poslední roky změnilo?
V čem podle Miroslava Skřivánka dělá řada jeho kolegů chybu?
A proč považuje za důležité farmy zpřístupnit lidem?
Celý článek si přečtete v úterním tištěném vydání Šumperského a jesenického deníku. Deník si lze v tištěné nebo kompletní elektronické verzi předplatit na www.mojepredplatne.cz

Velký Hektor v šumperském depu
Velký Hektor může na trať. Podívejte se, jak jej opravili
 Současná podoba ulice 17. listopadu v Zábřehu
Stromy se do centra města vrátí, dostane se i na auta