Narodil se v roce 1932 v českoněmecké rodině ve Vikýřovicích. Po druhé světové válce se vystěhoval za otcem do tehdejšího západního Německa.

„Byl duší Společnosti česko-německého porozumění a stál i u zrodu partnerství města Šumperka s německým Bad Hersfeldem. Byl to velmi skromný člověk. Za jeho životní postoje hovoří jeho práce," zavzpomínal na svého přítele Luděk Štipl, předseda spolku Respekt a tolerance, s nímž Gerhard Wanitschek spolupracoval.

Gerhard Wanitschek byl amatérským historikem a sběratelem. Měl dokonalý přehled o dějinách Šumperka. Jeho největší životní náplní bylo zmapování osudů židovských rodin ze Šumperka a okolí.

Jeho pátrání po zmizelých sousedech, kteří se nevrátili z pekla koncentráků a věznic, odstartovala před lety návštěva na šumperském židovském hřbitově.

„Na náhrobku rodiny Schildovy jsem si všiml jména Walter a informace, že zahynul v roce 1944. Vybavila se mi pila a mladý kluk, kterého vozili na vozíku a já jsem se chtěl svézt taky. Vůbec jsem nevěděl, že Schildovi byli Židé. Najednou jsem chtěl vědět, co s nimi vlastně bylo," vzpomínal před lety Gerhard Wanitschek, jak začalo jeho pátrání po židovských rodinách ze Šumperska.

Dlouholeté pátrání

Přes dvacet let pak hledal informace o předcích šumperských Židů v archivech a na hřbitovech v Úsově a Lošticích.

„Věděl jsem, že musím něco udělat. Z nějakého pomníku nikdo nic nemá. Ale kdyby třeba na každém domě, v němž žily oběti holocaustu, byla cedule s jejich příběhem, spíš by lidé mnohé pochopili," říkal před čtyřmi lety Gerhard Wanitschek perfektní češtinou.

Spolek Respekt a tolerance, který mapuje historii židovské komunity v regionu, mu tehdy při příležitosti osmdesátých narozenin předal Cenu Ellieho Wiesela.

Se svolením tohoto nositele Nobelovy ceny ji uděluje za výjimečné zásluhy. Gerhard Wanitschek ji dostal za příkladnou a dlouholetou činnost při dokumentaci židovské historie na Šumpersku a za šíření principů vzájemné úcty, spolupráce a porozumění.

Materiály, které sesbíral, se staly základem publikace Ti, kterým bylo vráceno jméno, nebudou zapomenuti a výstavy Obyčejní lidé v neobyčejných časech, která už třetím rokem putuje po středních školách na celé Moravě.

Známý i jako mecenáš

Gerhard Wanitschek byl i mecenášem. Z vlastních prostředků spolufinancoval restaurování morového sloupu na náměstí Míru v Šumperku a obraz Zvěstování Panně Marii v klášterním kostele.

Na tyto akce, které vedly k záchraně významných kulturních památek, zorganizoval i několik finančních sbírek.

Inicioval a financoval osazení Davidovy šesticípé hvězdy na střechu obřadní budovy židovského hřbitova v Šumperku.

Nechal také zhotovit náhrobní kámen bývalému technickému řediteli pivovaru Holba v Hanušovicích Ludwigu Strassmannovi, který byl Židem a po svatbě s křesťankou konvertoval.

V roce 1944 spáchal sebevraždu, aby jeho dětem ze smíšeného manželství nehrozilo nebezpečí.

Minulý měsíc šumperští zastupitelé schválili udělení čestného občanství Gerhardu Wanitschekovi. „Slavnostního aktu, který jsem u této příležitosti plánovali, se bohužel pan Wanitschek nedožil," uvedla mluvčí šumperské radnice Olga Hajduková.

Poslední rozloučení se zesnulým bude v Německu. Chystají se na něj i zástupci šumperské radnice. (mik, hak)