Lesní hřbitov Rudohoří leží mezi Bělou pod Pradědem a Keprníkem.

„Za druhé světové války se zde nacházel jeden z větších zajateckých táborů v regionu. Zemřeli zde vojenští zajatci z Ruska, Běloruska a Kazachstánu. Pochovaných jich tu je třicet šest," řekl Roman Janas, který se problematice zajateckých táborů na Jesenicku dlouhodobě věnuje.

Bohoslužby za zemřelé na lesním hřbitově se účastnil mimo jiné velvyslanec Kazachstánu Serzhan Abdykarimov.

Zpráva o tom, že jsou zde pochováni jeho krajané, pro něj byla nová.

„Informace o hrdinech, kteří se zde nacházejí, jsou pro nás velmi důležité. Tyto údaje sbíráme a odesíláme na ministerstvo obrany v Kazachstánu. Doufáme, že rodinní příslušníci těchto hrdinů díky tomu najdou osudy svých otců a dědů," řekl Serzhan Abdykarimov.

Kytici k památníku zesnulých položily i vnučky maršála Koněva, který v roce 1945 se svými vojsky osvobodil Prahu.

„Chtěla bych poděkovat lidem chránícím paměť o vojácích, kteří bojovali a odevzdali své životy. Je důležité, aby zejména mladší generace věděly, že tito lidé zahynuli, aby oni mohli žít a rozvíjet svou zem," řekla Anna Koněva.

Táborů byly desítky

V lágru Rudohoří byla během druhé světové války umístěna až stovka zajatců, kteří pracovali v okolních lesích.

Po skončení války tábor sloužil jako internační pro odsouvané Němce, jichž zde devět zemřelo.

Dodnes lze v lesním porostu najít základy jednotlivých baráků.

Na Jesenicku se během druhé světové války nacházelo okolo čtyřiceti větších zajateckých táborů a až 163 pracovních komand.

Tábory prošlo okolo šesti tisíc zajatců, z toho dva a půl tisíce ruských, dva tisíce anglických, tisícovka francouzských a pět set polských.