„Chtěli bychom postavit ještě jeden hornický srub s expozicí tradičních řemesel. Zatím ostatní sruby máme jako zázemí, tento bychom chtěli zpřístupnit návštěvníkům," řekl starosta Zlatých Hor Milan Rác.

Dokončení by se měla dočkat také historická linka na zpracování zlata. Zatím se v hornickém skanzenu nachází stoupa, která dokáže rudu rozdrtit, mlýn, který ji pomele, a splav, na kterém se kousky drahocenného kovu vyplavovaly.

„Tuto technologickou linku na zpracování zlata bychom chtěli dokončit replikou pece, ve které by se ruda tavila. Chtěli bychom, aby tato replika byla funkční, stejně jako ostatní," dodal Rác.

Městečko na polské hranici, které zlato nese i ve svém názvu, proslulo dolováním rud. Jejich těžba zde definitivně skončila v roce 1994. Poblíž Zlatých Hor se nachází 160 kilometrů podzemních štol. Zlata byla v okolí města vytěžena třetina z celkově odhadovaného množství, zbytek zůstává ukrytý v podzemí.

Slavnou minulost Zlatých Hor připomíná každoročně několik akcí spojených s rýžováním zlata. Poblíž města, v Údolí ztracených štol u říčky Olešnice, se nachází také hornický skanzen. Jsou zde k vidění repliky středověkých hornických mlýnů vybavených technologií pro zpracování rudy a naučná stezka. V loňské sezóně do skanzenu zavítalo šestnáct tisíc platících návštěvníků.