Pracovníci státního podniku Diamo od letošního března obnovují důl v masivu hory Příčná, který je přes čtvrtstoletí uzavřený a zlikvidován. Veškeré podzemní prostory sice zasypány nebyly, znepřístupněn byl ale například vstup. Nutné je obnovit důlní výztuže nebo rozvody elektřiny.

„V současné chvíli obnovujeme důlní chodby, provádíme jejich zajištění. Místo, kde se budeme vrtat, se nachází tři kilometry pod zemí. Dá to dost práce, abychom tam bezpečně dostali naše pracovníky a techniku. Zabere to nějaký čas. Dnes máme připraven zhruba kilometr důlních chodeb, zbývají další dva,“ přiblížil postup prací Ladislav Pašek, vedoucí odboru hornictví státního podniku Diamo.

V podzemí horníci následně provedou jádrové vrty a ruční doběry. Vrty mají mít v první fázi tři kilometry, v druhé dohromady pět. Jednotlivé vrty budou hluboké zhruba sto až sto padesát metrů.

„Nejde nám ale jen o upřesnění množství zlata. Víme, že ho tu několik tun je, ale především je nutné vyřešit jeho úpravu. To nebylo v minulosti uspokojivě vyřešeno. Zlato se tu těžilo a upravovalo, ale nám jde o navýšení výtěžnosti,“ poznamenal Ladislav Pašek.

Dává to ekonomický smyl?

V červnu proto odborníci provedli vrty na odkališti, kde v minulosti končil materiál z těžby. V jedné tuně horniny se nachází jen několik gramů zlata. Z rudy se před lety podařilo získat jen určitý podíl zlata, část ho zůstala v odpadu.

Výzkum má odhalit, zda by by dávalo ekonomický smysl zlato dnešními vyspělejšími technologiemi získávat nejen z čerstvě vytěžené rudy, ale právě také z odpadu.

„Je to velké penzum analytiky, než budeme mít výsledek, potrvá poměrně dlouho,“ poznamenal k červnovým vrtům Ladislav Pašek.

Na geologickém průzkumu aktuálně pracuje devět horníků a technických pracovníků. Podporu jim poskytuje stávajících šestnáct zaměstnanců podniku Diamo, kteří ve Zlatých Horách působí trvale.

„Rádi bychom na začátku roku 2023 měli výsledek první vrtné kampaně, částečně už doběhlou i tu druhou. Jsou tu poměrně velmi tvrdé horniny, neočekáváme rychlý postup. Ale očekáváme, že bychom měli mít dopřesněnu centrální část ložiska, abychom dali informaci vládě, zda je tu ložisko strategické suroviny, které má ekonomický význam řešit. Za současné situace ten předpoklad je, proto jsme přistoupili k doprůzkumu ložiska, abychom ho potvrdili,“ dodal Ladislav Pašek.

Dříve 20% nezaměstnaných, teď 3,7%

Současný průzkum je od začátku devadesátých let první, soukromí prospektoři o něj však v minulosti usilovali opakovaně.

„Je to tuším dva roky zpět, kdy zastupitelstvo schvalovalo jako už několikrát v minulosti stanovení průzkumného území. Poprvé to bylo ve prospěch státního podniku Diamo, předtím to byli vždy soukromí investoři,“ potvrdil starosta Zlatých Hor Milan Rác.

Případnou budoucí těžbu nicméně v současnosti reálně nevidí. Jednak kvůli nynější legislativě, jednak i vzhledem k výši zaměstnanosti.

„My jsme k tomu vzhlíželi s nadějemi, když tu byla po uzavření šachty nezaměstnanost v zimě dvacet procent, v létě patnáct. Předminulý rok jsme ale měli rekord 2,7 a teď máme asi 3,7 procenta nezaměstnanosti. Situace se úplně změnila. Potřeba, která nás zajímala nejvíc, to je zaměstnanost lidí, v této chvíli pominula,“ objasnil Milan Rác.

Zaměstnávali stovky lidí

Těžba, zpracování rudy a průzkum ložisek ve Zlatých Horách v minulosti zaměstnávaly až osm stovek lidí. Většina někdejších pracovníků je však nyní v důchodovém věku nebo se k němu rychle blíží. Patří mezi ně i František Jůza. V rudných dolech pracoval třicet let.

„Nevím, jestli by bylo dobré zlato těžit. Záleží na tom, kolik toho tam bude. Říkali, že je to státní rezerva, pokud to není nutné, mělo by v zemi ještě zůstat,“ zauvažoval.