Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ředitel: Zoologickou zahradu chtěli úředníci zrušit

Olomouc - Zdeněk Slavotínek nastoupil do Zoologické zahrady na Svatém Kopečku v roce 1963 jako zootechnik. V roce 1984 se stal ředitelem a po třiadvaceti letech ve funkci teď odchází do důchodu. Chce si odpočinout a přečíst i hromadu knih, která se mu za ta léta nakupila.

28.12.2007
SDÍLEJ:

Zdeněk SlavotínekFoto: DENÍK/archiv

Odstupující ředitel zoo na Svatém Kopečku v Olomouci Zdeněk Slavotínek mluví o svých začátcích i o problémech

„Tehdy před lety jsem četl ve Stráži lidu inzerát, že nově vznikající svatokopecká zoo shání zootechnika. Protože jsem v tu dobu pracoval na školním statku v Zemědělské technické škole v Olomouci, řekl jsem si – to je ono, odedávna jsem po něčem takovém toužil. Přihlásil jsem se a aniž bych to očekával, přijali mě. Nastoupil jsem 1. prosince 1963 a hned jsem tak trochu přišel o iluze,“ říká Zdeněk Slavotínek.

Jak to, že jste přišel o iluze?

Předtím jsem zootechnika dělal, takže jsem věděl, co tato práce obnáší. Ale v zoo jsem dělal skladníka, řidiče, zootechnika, prostě co bylo potřeba. V té době měla zahrada všeho všudy dvacet zaměstnanců a každý dělal všechno. Postupem času, jak se zoo rozvíjela, se to zlepšovalo.

Po dvaceti letech jste se stal ředitelem. Byly začátky těžké?

Nenastupoval jsem s tím, že budu dělat ředitele. Šel jsem pracovat do zoo, protože mám rád zvířata. Ze zootechnika jsem se stal náměstkem a pak v roce 1984 ředitelem. Od začátku jsem se snažil zahradu popotáhnout výš. Rád bych se ještě vrátil k roku 1964, kdy zoologické zahradě hrozilo zrušení.

Na tehdejších „vyšších místech“ se objevil názor, že je potřeba zoologické zahrady redukovat, a bohužel se to mělo týkat i naší zoo. Dnes se tomu můžu jen usmívat. Postupem let jsme dosáhli třetí největší návštěvnosti v České republice.

Trochu mi váš příběh připomíná i příběh Radomíra Habáně, vašeho nástupce…

Kolega Habáň je velmi šikovný mladý člověk. Většinou to není tak, že by se ředitelem stal někdo z vlastních řad. Stávají se jimi lidé, kteří mají různé ambice a hlavně známé. U nás se to ale podařilo a věřím, že kontinuita mezi stávajícím a budoucím vedením nebude nijak narušená. Mládí a progresivita pomůže dalšímu růstu zahrady.

Kdy vlastně olomoucká zoo vznikla?

Zakládala se v roce 1953 a o tři roky později byla otevřená. V centru Olomouce ve Smetanových sadech vznikl počátkem padesátých let provizorní zookoutek. Veřejnost a zejména děti o něj projevily velký zájem. Rozšířením zookoutku se začal vážně zabývat tehdejší Krajský národní výbor v Olomouci a jeho realizací pověřil odbor přírodních věd Krajského vlastivědného muzea. 3. června 1956 byla zoo slavnostně otevřena.

Do roku 1989 byla zoologická zahrada budovaná v akci Z, což je svým způsobem tragédie. Úspěchy to byly spíše fiktivní . Když se stavěl pavilon za dva miliony, tak práce za milion šest set tisíc korun měla být udělána zadarmo, pomocí brigádnických hodin. Skutečnost ale byla jiná, pavilon nakonec přišel na tři miliony.

Měla být zoologická zahrada na Svatém Kopečku od začátku?

Míst bylo navrženo několik, mimo jiné to byl také olomoucký Výpad. Tam by ale byly do budoucna nedozírné potíže a také by byl problém s místem na rozšiřování zoo. Vybudovat zoo na Svatém Kopečku byla velmi rozumná myšlenka. Zahrada ze svého pěkného umístění těží do dneška. Krásné prostředí, ve kterém se nachází, nám závidí mnoho ze všech patnácti zoo v republice.

Byl to, domnívám se, téměř geniální nápad zde zahradu vybudovat. Jednu malinkou chybičku bych však přeci jen našel. Prakticky od prvních let existence zoo se potýkáme s nedostatkem vody. Ochuzuje nás to o možnost chovat například tučňáky nebo lachtany.

Při dnešních cenách vody je to prakticky neřešitelná situace. Museli bychom se napojit na městský vodovod a ceny jsou hodně vysoké. Zatím máme svoji vodu, máme čtyři vrty a vodárnu. Díky nim jsme výdajů za vodu v zásadě ušetřeni.

Byly i další problémy, se kterými jste se musel potýkat?

Jsme příspěvkovou organizací což znamená, že nemůžeme fungovat bez pomoci, která se skládá z příspěvku zřizovatele a různých sponzorských darů. Domnívám se, že naše zoo nehospodaří spatně, dosáhli jsme padesátipětiprocentní soběstačnosti. Což znamená, že na víc jak polovinu provozních nákladů si vyděláme vlastními silami. Není to víc proto, že zoologické zahrady v Česku nemají možnosti jako ty v zahraničí.

Vstupné se tam pohybuje v přepočtu kolem pěti set korun. Kdyby bylo možné přistoupit na to, že se vstupné bude pohybovat kolem tří až čtyř set korun, budeme soběstační. Ale u nás k tomu ještě neuzrála doba. Proto se stále potýkáme s nedostatkem peněz.

Myslíte si, že by lidé dali tři sta korun za lístek?

Současná lavina zvyšování cen, která samozřejmě bude zdražovat i provoz zoologických zahrad, to nedovolí. Přecházíme z pěti na devítiprocentní DPH . Kupní síla obyvatel Česka je na to příliš slabá.

Je něco, co této zoo chybí?

Čas od času děláme průzkum, co by tady návštěvníci chtěli mít. Chtěli by slony! Při loňských komunálních volbách mě ale potěšila olomoucká ODS, která si dala do programu, že slony v zoo pro obyvatele zajistí. Domnívám se , že je to uskutečnitelná věc.

Je těžké získávat zvířata?

Získat zvířata pro zoo není zdaleka tak složité, jako postavit pro ně vhodné prostory. Jsme členy evropské a světové unie zoologických zahrad a tam jsou kladeny vysoké nároky na chov zvířat. Také záleží na tom, o jaký druh zvířat se jedná. Například sehnat gorily pro budoucí pavilon lidoopů, který se snad v zoo začne stavět již v roce 2009, je velmi složité.

Jak to, kolik stojí?

Chov a obchodování s ohroženými druhy podléhá velmi přísným mezinárodním předpisům. Všechna zvířata, která žijí v zajetí, jsou také již v zajetí narozena a v mnoha případech i několik jejich předchozích generací. Jejich chov je řízen koordinátory, které stanovuje Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií. Zahrady si dávají zvířata zadarmo, platí se pouze náklady na přepravu a příslušné veterinární a správní poplatky.

Pokud zoo chce chovat nový druh zvířat, který patří mezi ohrožená vyhubením, asociace projekt nejdříve posuzuje a zkoumá, zda vše odpovídá příslušným nárokům toho kterého druhu na chov. Pokud jsou tato kritéria splněna, koordinátor chovu rozhodne, zda, kdy a která zvířata dostaneme.

A budete mít gorilu?

Věřím, že ano. Projekt je velmi kvalitní. Nejedná se však jen o gorily, v pavilonu lidoopů by měli žít i orangutani a šimpanzi.
S opicemi jste ale měli i problémy…

Vždy, když se udělá něco nového, jsou s tím problémy. Jsme zvyklí, že opice jsou v zoo chovány ve výbězích a pavilonech, kam k nim má přístup maximálně chovatel. Řekli jsme si, že by bylo zajímavé, kdyby opice měly volný prostor a lidé by v něm také procházeli. Ideální by asi ale bylo, aby návštěvníci chodili v nějaké zamřížované chodbě a opice se pohybovaly okolo.

Zkusili jsme jít jinou cestou. Udělali jsme společný výběh a hned od začátku jsme návštěvníky upozorňovali, aby se nesnažili s opicemi navázat kontakt a zejména je nekrmili. Lidi ale krmili a dospělo to do fáze, že opice návštěvníkům kradou nejenom pet láhve a potraviny, ale občas i fotoaparáty, brýle nebo peněženky. Pro nepostižené je to legrace a pro postižené trauma. Naučili jsme z opic dělat zloděje.

Jsou naopak úspěchy, na které jste pyšný?

Určitě je to narození žirafích dvojčat v roce 1999. Byla to spíš náhoda. Dvojčata se u žiraf rodí velice zřídka a pokud se v některé zoo narodila, většinou brzy po porodu uhynula. Úspěchem je hlavně to, že se dvojčata podařilo odchovat do dospělosti. Dnes samička Kabuki žije u nás a její bratr Kabu působí v ostravské zoo jako hlavní plemeník. Jejich narození bylo raritou, úspěšný odchov ukázkou kvalitní práce chovatelů, zoologů a veterinární lékařky. Počet mláďat žiraf , která v olomoucké zoo přišla na svět, snad již příští rok dosáhne čtyřicítky.

Chtěl jste někdy s ředitelováním skončit?

Asi ano a je to právě teď. Myslím si, že už je čas, abych změnil směr. Řada mých spolužáků je už na onom světě a myslím si, že bych nemusel pracovat až do poslední chvíle. Rád bych ještě cestoval. S myšlenkou odchodu už koketuji asi pět let. Nyní jsem dozrál k tomu, že bych měl skončit.

Nebude vám práce chybět?

Teď hned mi chybět nebude. Za určitou dobu ale třeba ano, ale věřím, že nemám dveře zavřené a že se sem budu chodit dívat, jak se zoo daří. A samozřejmě, pokud bude zájem, tak rád i přispěji vým názorem.

Co po Novém roce čeká na vašeho nástupce?

Je potřeba být vždy připravený a mít nachystané projekty a plány. V této chvíli tomu tak je. Plán stavby pavilonu lidoopů je ve fázi, kdy je vydané i stavební povolení. Otázka ale je , kdy se dočkáme kýžených peněz z Evropské unie. Je to velká suma. Město Olomouc by ji nemohlo samo zafinancovat, přesto zařadilo tento plán do svých priorit. Ostatní projekty jsou sice menší, ale ne méně podstatné. Důležité je, aby se návštěvníci alespoň každý druhý rok dočkali nějakých novinek. Domnívám se, na základě dlouholetého pozorování vývoje návštěvnosti nejenom naší zoo, že mimo počasí má právě toto zásadní vliv na návštěvnost.

Do konce roku už je pár dní, co budete dělat první týden v novém roce?

Určitě si ho budu užívat a uvítám i to, že si déle pospím. Teď vstávám před šestou hodinou, ale když je víkend tak to rád protáhnu do půl osmé. První týden bude tedy ve znamení delšího spánku. Dále mám nachystaných spoustu aktivit, které jsem zatím odkládal. Říkal jsem si, až budu nemocný nebo až budu v důchodu, tak konečně přečtu tu obrovskou hromadu knih, kterou mám doma. Dva tři měsíce mě to určitě bude bavit, pak uvidím, co bude dál.

28.12.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AUTOMIX.CZ
3

Absurdní šikana? Český řidič platil pokutu za překročení rychlosti o 1 km/h

Nehoda na Mohelnickém kopci
4

V mlze se na Mohelničáku srazily dva kamiony

Rozloučili jsme se

Týdenní informační servis pohřebních služeb ze Šumperska a Jesenicka.

4. kolo soutěže O nejkrásnější svatební pár Deníku pro rok 2017

Prsten za 15 tisíc korun od zlatnického mistra Zbyňka Zimčíka z ateliéru Filip v Uherském Hradišti a dva krásné romantické pobyty v hotelech Starý zámek Napajedla a Spa hotel Lanterna. Právě o tyto atraktivní ceny se hraje v dalším ročníku oblíbené soutěže Svatební pár Deníku.

Babí léto si o víkendu neužijeme, neděle proprší

Zatímco v pátek se teploty ještě vyšplhají ke dvacítce, o víkendu klesnou až k 10 stupňům.

Škola začala učit první včelaře, gymnázium láká na sportovní lezení

Na učilišti v Horních Heřmanicích začínají mladí lidé pronikat do tajů včelařství. Střední škola gastronomie a farmářství je jedinou v kraji a jednou z mála v republice, která tento obor vyučuje. Na nové zaměření láká i sportovní obor gymnázia v Jeseníku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení