Zvířecí záchranáři se postarají o základní ošetření. „Zranění jsou někdy těžká, hlavně u dravců a čápů, kteří se střetnou s dráty vysokého napětí," říká Jan Frank z leštinské organizace ochránců přírody.

O vznik záchranné stanice se před lety zasloužil především známý ornitolog Eduard Neoral starší. Jeho syn Eduard Neoral mladší na něj navázal. Spolu s kolektivem proškolených pracovnic pod vedením Martina Jílka a odborným dohledem smluvní veterinární lékařky Jany Jirsové ze Zábřeha pečují o zraněné opeřence.

Naposledy zde zachránili krásného motáka pochopa. „Přivezli nám ho lidé odněkud od Bouzova. Měl otevřenou zlomeninu na křídle. Bylo to těžké zranění, takže mu musela doktorka Jirsová křídlo amputovat," popsal osud zatím posledního „pacienta" Jan Frank.

Pak hledal pro motáka nový domov. Nakonec se ho ujala záchranná stanice v Pátku u Poděbrad. Zachráněný dravec se do nového domova svezl dokonce vlakem. Jan Frank ho zavezl do Kolína, kde si ho přebrali záchranáři z Pátku. „Jednoho motáka už tam mají, takže z nich chtějí udělat pár pro další chov," doplnil Jan Frank.

V Leštině mají pro zraněné opeřence k dispozici pět velkých, jednu menší a jednu vnitřní voliéru. Neslouží jen k záchraně ptáků, ale také k poučení dětí i dospělých, kteří zařízení hojně navštěvují.

Nejčastějšími „pacienty" jsou poštolky a káňata, v Leštině ale pečovali už i o rorýse, výry, jestřábi, krahujce, kalouse, ledňáčky a nespočet drobných opeřenců. Vyléčené ptáky vypouštějí zvířecí záchranáři zpět do volné přírody.

Pokud to už není možné, protože by v přírodě nepřežili, najdou opeřenci nový domov v záchranných stanicích v Němčicích nad Hanou nebo ve Stránském u Rýmařova, se kterými leštinští ochránci přírody úzce spolupracují.

Zároveň myslí i na budoucnost a vychovávají si své nástupce. Do kroužku Mladých ochránců přírody dnes chodí přibližně patnáct dětí, které vede učitelka Helena Kantorová.

Leštinská organizace Českého svazu ochránců přírody funguje už dvaatřicet let. Péče o zraněné ptáky není zdaleka jedinou činností, kterou se zdejších ochranáři zabývají.

Už v osmdesátých letech vybudovali ornitologickou kroužkovací stanici a od té doby se spolupodílejí na dlouhodobém průzkumu. Pořádají také Evropský festival ptactva, při němž mohou návštěvníci sledovat práci ornitologů při odchytu ptáků i s odborným výkladem.

Před deseti lety také obnovili tři dříve zaniklé vodní tůně pro rozmnožování obojživelníků a čolků. Vyskytuje se v nich kriticky ohrožený druh korýše žábronožka sněžní. Tůňky několik let zkoumali i odborníci z Přírodovědné fakulty Univerzity Karlovy v Praze.